VIII. A přece jsem pár zachyt paprsků,

Adolf Bohuslav Dostal

A přece jsem pár zachyt paprsků, má duše, přece chvíli jsme se hřáli, leč u nás břeh je plný oblázků, a proto v květech přistát jsme se báli. To bylo jenom jako posvěcení – leč pro nás už, má duše, slunce není. Že snili jsme, i to bůh trestá těžce – a ke skalám a v mlhu zpět se nechce.

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

268. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Snad to teď juž pravdou není, (Jiřík Luděk Moravský)
  2. Z čeho žijem ze dne den: (Vladimír Frída)
  3. Průvodem. (Adolf Heyduk)
  4. I. Zní hvozdem vlhkým toužná píseň táhlá (František Leubner)
  5. A NEMÁM ODVAHY... (Josef Rosenzweig-Moir)
  6. SUSPIRIA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Když Tvou ručku měkkých pavučin (Josef Holý)
  8. III. Na palouku života (Karel Mašek)
  9. Strhané květy. (Adolf Heyduk)
  10. PROBUZENÍ. (František Kyselý)