Všední život.

Jaroslav Vrchlický

Dny vidím růsti, dny umírat vidím, zřím v tahy dobrým i ničemným lidím, zřím květ i peň, knot, pochodeň, všední to žeň – co ze všeho naposled sklidím? Že všední? – Není! To nevěřím přece, na pohled stejné jsou vždy vlny v řece, týž strom i mech, týž mračen spěch, týž větrů dech, týž zápas můj, ujít z té klece. Však na pohled jen to stejné být zdá se, a vždy tě to v nové překvapí kráse. Zda všední jest táž záře hvězd, či u tvých cest květ čekanky v rosné své řase? Den každý je nitkou v šedé té přízi, leč pod ní tvé srdce buď dětské a ryzí, jen vřelý buď cit, jímž vše chceš pít, milovat, žít, a všednost rázem ti zmizí.

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

245. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. STARÁ VES. (Jan Opolský)
  2. Srdce v smutku. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Všude život. (Ferdinand Tomek)
  4. KVĚTINY V POKOJI. (Antonín Klášterský)
  5. XXII. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Obrázek bídy. (Antonín Sova)
  7. JESEŇ. (Antonín Klášterský)
  8. List z denníku vězňova. (Josef Svatopluk Machar)
  9. V PŘEDTUŠE JESENĚ (Antonín Sova)
  10. Duma listopadová. IV. (Adolf Heyduk)