Srdce v smutku.

Jaroslav Vrchlický

Jak v ručejích déšť s chmurných mračen padá. Strom patří k nebi v němé resignaci, jak troska lodě hvozd se v mlhu ztrácí, a skoro k nebi lnou až pustá lada. Teď, srdce, sami jsme. Jde vidin řada, jak deštné pruhy mizí a se vrací. Co’s dobylo svou snahou, touhou, prací? Teď poslední tvá naděj v hrob se skládá. Je smutno. Kdyby aspoň vítr kvílil! Vše v směsi zmateno a svět je šerý. Kde najít jen, co bylo snů tvých osou? Déšť všedních hodin, chabé srdce, schýlil květ odvahy tvé, hyneš bez důvěry, sta krůpějí kol – žádná z nich však rosou!

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

164. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Snění v lese. (Alois Škampa)
  2. Melancholie večera. (Jaroslav Vrchlický)
  3. STARÁ VES. (Jan Opolský)
  4. Všední život. (Jaroslav Vrchlický)
  5. ZAPOMNĚNÍ (Antonín Macek)
  6. Únor. (Adolf Heyduk)
  7. Dvě lebky. (Augustin Eugen Mužík)
  8. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V JESENI. (Jaroslav Vrchlický)
  10. MORITURI. (Jaroslav Vrchlický)