Melancholie večera.

Jaroslav Vrchlický

Když večer plný lesku, plný vůně se sklání k zemi v záři zlatých hvězd, vzdech smutný náhle lesem lká a stůně a stín se plíží úžlabinou cest: tak rovněž, když je duše plna blaha, vzpomínka lásky když má u ní stráž, v ráz anděl smutku černým křídlem sahá ti do strun srdce. – Proč, se darmo ptáš. Ne, že by to snad tucha žalu byla, jež číhá kdes a chce nám srdce rvát, v svém štěstí se to duše zamyslila jak mladá Peri u édenských vrat; toť zbytek pouta, v němž se chvěje noha, toť prach, jenž našich křídel sklání vzlet a volá: Nechť i stojíš vedle boha, jsi země syn a musíš, musíš zpět!

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

85. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BOLELO MNE DNES SRDCE... (Zikmund Winter)
  2. S večerem. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Snění v lese. (Alois Škampa)
  4. Tak jako v lásce krásná Meluzína (Adolf Heyduk)
  5. Kdys v dumách... (Růžena Jesenská)
  6. SMUTEK. (Jaroslav Vrchlický)
  7. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Co má bába povídala. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Srdce v smutku. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ZAPOMNĚNÍ (Antonín Macek)