SLOKY POLEMICKÉ.

Jaroslav Vrchlický

Kdos posměšně mou duši harfou zval, jež všeho světa ohlasy prý zpívá; chtěl dvorně říci, že jsem krad a bral, co koho kde jen rozechvívá. I za to slovo budiž jemu dík! nenavyk si mluvit ironicky, však co jsem cítil v každý okamžik, to vyslovil jsem vždycky. A jestli to jest hříchem, snesu rád kříž urážek a hany malých lidí, již dvojí křídou píší na svůj řád, co u svých bližních vidí. Chci klidně dále harfou světa být, mdlý reflex třeba jeho epopeje. Červkritik, chudák, vždyť chce také žít! Pták nad ním dále pěje. nedím, že se směje.

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

480. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Praedistinace. (Viktor Dyk)
  2. Sonet pro přítele. (Josef Svatopluk Machar)
  3. O PŘÍSPĚVEK. (Josef Svatopluk Machar)
  4. I. BALLADA ÚVODNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. None (Jan Neruda)
  6. 272. Bývá tak. (Jan Petr Jordan)
  7. Padavky. (Josef Václav Pokorný-Pikulík)
  8. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  9. CHCI ŽÍT! (Jaroslav Vrchlický)
  10. „JE ANGLIČAN – TEN NELŽE“ (Josef Svatopluk Machar)