To bylo kouzlem jara kdy vše svítí(J5f)
ve svěžesti a jase v slunci skály(J5f)
se rozpláčí až s vrásek jim se řítí(J5f)
strž perel jako by se v slzách smály(J5f)
ve suchém listí kdy od lonské zimy(J5f)
fialka voní petrklíč se blýská(J5f)
sní v mechu podléštka a střemcha nízká(J5f)
se zachví ob čas vzdechy tajemnými(J5f)
déšť bílých kvítků střásá na skaliska(J5f)
žežhulka v stráni v hvozdě doupnák stýská(J5f)
Kdy kaštanová dlouhá alej stmělá(J5f)
je posypaná květným pýřím celá(J5f)
při průvodech jak božího je Těla(J5f)
To bylo kouzlem jara v blahé tuše(J5f)
kdy zas mi píseň lásky tryskla z duše(J5f)
tak sama přišla prostá nevolána(J5f)
a svěžest dýchala jak svlačec z rána(J5f)
když celý otevřen je plný rosy(J5f)
Jak oko holubice které prosí(J5f)
tak zřela na mne tak mne proměnila(J5f)
tou vůní jež se z kalíšku jí lila(J5f)
že duše zase jednou šťastna byla(J5f)
A jako v dobách minulých já říkal(J5f)
ji zbožně si zrak obraceje k zemi(J5f)
mír každým slovem v duši hlouběj vnikal(J5f)
já šťasten byl neb já byl smířen s všemi(J5f)
tou písní malou nehledanou prostou(J5f)
že byl jsem jist pod keřů haluzemi(J5f)
vše fialky že z mého srdce rostou(J5f)
A tak jsem došel s touto písní lásky(J5f)
až v konec aleje kde chlad a vůně(J5f)
tam velký buk stál kmen byl samé vrásky(J5f)
koš snětí šepotu a dechů tůně(J5f)
Na podstavci stál pod ním cesty v rohu(J5f)
bůh lásky v starém rokokovém slohu(J5f)
luk přeražený měl tvář rozbrázděnou(J5f)
a v toulci místo šípů listí tlelo(J5f)
skvrn plné bylo útlé jeho tělo(J5f)
čas psal mu ve tvář každou svojí změnou(J5f)
zřel v dálku jak by divem jara zmámen(J5f)
Pod kozím listem jenž tu celou stěnou(J5f)
stráň zakrýval se tajil velký kámen(J5f)
pln rezavého mechu a pln plísně(J5f)
Chtěl znovu začátek své nové písně(J5f)
si tiše připomenout v tomto přítmí(J5f)
můj plachý rozmar shledával jsem rhytmy(J5f)
a slova před chvílí jež sladce zněla(J5f)
Však zmizela má ústa oněměla(J5f)
Cos dýchalo z těch větví hloubi šeré(J5f)
jak minulost a jako plíseň hrobu(J5f)
jak výčitka se cosi z ňader dere(J5f)
vše svěžest prchá odvaha se ztrácí(J5f)
Mně zdá se jako by kol stichli ptáci(J5f)
jak hlouběj stoupal v mrazivou bych kobu(J5f)
kde v rakvích řadou poupata jak svěží(J5f)
vše lepší city mého nitra leží(J5f)
Když pamět selhala já v knihu sáhnul(J5f)
a vytáh napsanou tu píseň svoji(J5f)
a k buku omšenému hloub se nahnul(J5f)
kde sukem vyraženým díra zela(J5f)
v níž sváté listí se a plíseň rojí(J5f)
kam dosáhnul jsem tam jsem ruku vztáhnul(J5f)
v kmen dutý pochoval jsem ve hluboku(J5f)
tu sladkou jásající jarní sloku(J5f)
pak ohlédl se plaše na vše strany(J5f)
a prchl odsud a nestanul dříve(J5f)
tak upomínky ostnem v dálku štvaný(J5f)
až plné slunce vítězné a živé(J5f)
mi hodilo v tvář všecky svoje jasy(J5f)
až ucítil jsem že k svým právům hlásí(J5f)
se život skutečnost v své honbě divé(J5f)
však spolu též jak zvlhnuly mé řasy(J5f)
Jak nebyla by ani vyzpívána(J5f)
spí v kmenu buku pod Amora stráží(J5f)
ta která přišla v nitro nevolaná(J5f)
jak první motýl vlaštovice z rána(J5f)
ji hlídá Amor uraženou paží(J5f)
když zimní vichr buku větve sráží(J5f)
když s nebe lije se a hustě sněží(J5f)
tam pochována moje píseň leží(J5f)
A přijde přijde opět vesna nová(J5f)
a tlíti budou v stuchlé prsti slova(J5f)
jež srdce v sladkém dechlo horování(J5f)
a po letech snad sám tu půjdu kolem(J5f)
a zmítán honbou novou novým bolem(J5f)
si roztržitý nevzpomenu ani(J5f)
ký sladkých citů svět a nových vznětů(J5f)
jsem pochoval a pohřbil tady na vždy(J5f)
jen Amor bude kusý v tísni květů(J5f)
a snětí hlídat hrob mé samovraždy(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
4 |
| Celkem veršů: |
90 |
| Jamb: |
90
(100 %)
|