Poslední píseň lásky.

Jaroslav Vrchlický

Poslední píseň lásky.
I. I.
 To bylo kouzlem jara, kdy vše svítí ve svěžesti a jase, v slunci skály se rozpláčí, až s vrásek jim se řítí strž perel, jako by se v slzách smály; ve suchém listí kdy od lonské zimy fialka voní, petrklíč se blýská, sní v mechu podléštka a střemcha nízká se zachví ob čas vzdechy tajemnými, déšť bílých kvítků střásá na skaliska; žežhulka v stráni, v hvozdě doupnák stýská. Kdy kaštanová, dlouhá alej stmělá je posypaná květným pýřím celá, při průvodech jak božího je Těla. To bylo kouzlem jara v blahé tuše, kdy zas mi píseň lásky tryskla z duše; tak sama přišla, prostá, nevolána a svěžest dýchala jak svlačec z rána, když celý otevřen je plný rosy. 34 Jak oko holubice, které prosí, tak zřela na mne, tak mne proměnila tou vůní, jež se z kalíšku jí lila, že duše zase jednou šťastna byla! A jako v dobách minulých já říkal ji zbožně si, zrak obraceje k zemi, mír každým slovem v duši hlouběj vnikal, já šťasten byl, neb já byl smířen s všemi tou písní malou, nehledanou, prostou, že byl jsem jist, pod keřů haluzemi vše fialky že z mého srdce rostou. II. II.
 A tak jsem došel s touto písní lásky až v konec aleje, kde chlad a vůně, tam velký buk stál, kmen byl samé vrásky, koš snětí šepotu a dechů tůně. Na podstavci stál pod ním cesty v rohu bůh lásky v starém rokokovém slohu, luk přeražený měl, tvář rozbrázděnou a v toulci místo šípů listí tlelo, skvrn plné bylo útlé jeho tělo, čas psal mu ve tvář každou svojí změnou; zřel v dálku, jak by divem jara zmámen. 35 Pod kozím listem, jenž tu celou stěnou stráň zakrýval, se tajil velký kámen, pln rezavého mechu a pln plísně. III. III.
 Chtěl znovu začátek své nové písně si tiše připomenout v tomto přítmí můj plachý rozmar – shledával jsem rhytmy a slova, před chvílí jež sladce zněla. Však zmizela, má ústa oněměla. Cos dýchalo z těch větví hloubi šeré jak minulost a jako plíseň hrobu; jak výčitka se cosi z ňader dere, vše svěžest prchá, odvaha se ztrácí. Mně zdá se, jako by kol stichli ptáci, jak hlouběj stoupal v mrazivou bych kobu, kde v rakvích řadou poupata jak svěží vše lepší city mého nitra leží. Když pamět selhala, já v knihu sáhnul a vytáh napsanou tu píseň svoji a k buku omšenému hloub se nahnul, kde sukem vyraženým díra zela, v níž sváté listí se a plíseň rojí, kam dosáhnul jsem, tam jsem ruku vztáhnul, 36 v kmen dutý pochoval jsem ve hluboku tu sladkou, jásající, jarní sloku, pak ohlédl se plaše na vše strany a prchl odsud a nestanul dříve, tak upomínky ostnem v dálku štvaný, až plné slunce vítězné a živé mi hodilo v tvář všecky svoje jasy, až ucítil jsem, že k svým právům hlásí se život, skutečnost v své honbě divé – však spolu též, jak zvlhnuly mé řasy. IV. IV.
 Jak nebyla by ani vyzpívánavyzpívána, spí v kmenu buku pod Amora stráží ta, která přišla v nitro nevolaná jak první motýl, vlaštovice z rána, ji hlídá Amor uraženou paží, když zimní vichr buku větve sráží, když s nebe lije se a hustě sněží, tam pochována moje píseň leží. A přijde, přijde opět vesna nová a tlíti budou v stuchlé prsti slova, jež srdce v sladkém dechlo horováníhorování, a po letech snad sám tu půjdu kolem 37 a zmítán honbou novou, novým bolem si roztržitý nevzpomenu ani, ký sladkých citů svět a nových vznětů jsem pochoval a pohřbil tady na vždy; jen Amor bude kusý v tísni květů a snětí hlídat – hrob mé samovraždy. 38
Básně v knize Než zmlknu docela...:
  1. Ekloga letní.
  2. Hold svatých tří Králů.
  3. Setkání.
  4. Čím šumí lesy.
  5. Sestina letního večera.
  6. Hudba.
  7. Menuet.
  8. Smrtka.
  9. Anima.
  10. Po lektuře Shelleye.
  11. Hymna Boecklinovi.
  12. Pták v hnízdě.
  13. Legenda o třech bratřích.
  14. Poslední píseň lásky.
  15. Volo, volo!
  16. Zimní noc.
  17. Sbor z antické tragédie.
  18. I. Isis.
  19. II. Dryada.
  20. III. Pláč Ixionův.
  21. IV. Sirena.
  22. V. Slzy Medusy.
  23. VI. Teiresias k chlapci jej vedoucímu.
  24. VII. Nářek Demetry.
  25. VIII. Zahrada Persefony.
  26. Nymfa v středu lesů
  27. I.
  28. II.
  29. III.
  30. IV.
  31. V.
  32. VI.
  33. VII.
  34. VIII.
  35. IX.
  36. X.
  37. XI.
  38. XII.
  39. XIII.
  40. Fialy.
  41. Touha.
  42. Rád bych...
  43. Píseň touhy.
  44. Padajícímu sněhu.
  45. Naladění.
  46. Suspiria.
  47. Motýl.
  48. Píseň.
  49. Radost z života.
  50. Píseň v noci.
  51. Na slovácký motiv.
  52. Vzdech.
  53. Příměří.
  54. Má láska.
  55. Píseň dle skotského motivu.
  56. Hymna Osudu.
  57. Jen jedno!
  58. O růže, ohnivé růže!
  59. Synthesa.
  60. Cestou.
  61. Sestina.
  62. I.
  63. II.
  64. III.
  65. IV.
  66. V.
  67. VI.
  68. VII.
  69. VIII.
  70. IX.
  71. X.
  72. XI.
  73. XII.
  74. XIII.
  75. I. Hosannah.
  76. II. Modly.
  77. III. V chrámě.
  78. IV. Pokušení.
  79. V. Volba učenníkův.
  80. VI. Cestou vinicemi.
  81. VII. Vůně.
  82. VIII. Dcerka Jairova – Lazar.
  83. IX. Kázání na hoře.
  84. X. Večeře.
  85. XI. Kohout.
  86. XII. Barabáš.
  87. XIII. Dobrý a zlý lotr.
  88. XIV. Eloi, Eloi, Lamma Sabaktani.
  89. XV. Cesta do Emaus.
  90. XVI. Jazyky.