XVI. Jazyky.

Jaroslav Vrchlický

XVI.
Jazyky.

I byli v jednom domě pohromadě, o Kristu mluvili ti věrní jemu. Vzpomínkou lásky sladké její vládě se vzdali, kouzlu její tajemnému. Ten vyprávěl, jak druhdy s nimi býval, jak polem šel a kterak učil v člunu a vždy byl s nimi, když se večer stmíval, kdy nad Kidronem vzcházet zřeli lunu. Ten připomenul Olivetskou horu, ten u Šimona kvas, ten Jaira dceru, ten proměnění záři na Táboru, ten kámen hrobu, jak slít v jitra šeru. A co tak hovořili Jeho plní, tu velký vichr zavál celým domem, sta blesků náhle v oči všech tu slní a nad nimi cos duní jako hromem. 144 I vycítili velikosť té chvíle, jak zkamenělá byla páž i noha. On mezi nimi stál tu v celé síle i tušili jej – poznali v něm Boha. Tož Boha lásky, Boha velkých skutků, tož Boha síly, Boha snů i práce, jenž vichrem naděje hřmí do zármutku a z prachu duši zvedá k hvězdám sladce. A jako udivení na tvář klesli, jak strhla by se rázem clona věků; na hlavy jich se jazykové snesli, jež budou ještě mluvit ku člověku. Nad nimi jako symbol ducha pláli, je viděli, druh ukázal je druhu, jak plápolaví chvěli se a hráli: ten v nachovém, ten v zlatém hořel pruhu, Tenten dvojklanný byl jak meč Archanděla, jímž druhdy zdeptal v prach odvěkou zlobu, ten hvězdy tvar měl a v něm láska celá se chvěla silou drtící krov hrobů. 145 Je viděli, však neznali, čí byli. Duch lidstva, který mih se jizbou touto, v nich viděl vítězství jen oné síly, jež zkruší každý žernov, každé pouto. Zřel jazyky všech lidstva učitelů se nad hlavami apoštolů chvěti, všech reků myšlenky, všech trpitelů, všech, lásce jedné kteří do objetí Kdyskdys padnou, nebo všickni jedno chtěli: TvůjTvůj, KristeKriste, ideal, ten nedozírný, za kterým pne se každý povzlet smělý, od věků k věkům duchů pochod vírný. Ó jazyků těch nekonečné moře! Ó ducha signaly vy hárající! Ó majáky vy v lidstva boj i hoře, v nach skvoucí se a naděj zpívající! Ó slétněte zas v chmurný údol světa, ó plaňte do tmy beznaděje naší! Ve plamu vašem Bůh vždy k zemi slétá, vy jediní jste lidstva Mesiaši! 146 OBSAH. SYMBOLY A SUGESCE. Ekloga letní3 Hold sv. tří králů7 Setkání10 Čím šumí lesy12 Sestina letního večera16 Hudba18 Menuet21 Smrtka22 Anima24 Po lektuře Shelleye27 Hymna Boecklinovi28 Pták v hnízdě29 Legenda o třech bratřích32 Poslední zpěv lásky34 Volo! volo!39 Zimní noc41 Sbor42
STARÉ KAMEJE. I. Isis47 II. Dryada49 III. Pláč Ixionův51 IV. Sirena53 V. Slzy Medusy56 VI. Teiresias k chlapci jej vedoucímu58 VII. Nářek Demetry61 VIII. Zahrada Persefony64
ECHO ZPÍVÁ. Nymfa v středu lesů71 Ritornelly cykl. I.72 Fialy75 Touha77 Rád bych78 [147] Píseň touhy79 Padajícímu sněhu81 Naladění82 Suspiria83 Motýl84 Píseň85 Radost ze života87 Píseň v noci88 Na slovácký motiv90 Vzdech91 Příměří92 Má láska94 Píseň dle skotského motivu95 Hymna osudu96 Jen jedno!97 Ó růže, ohnivé růže!98 Synthesa99 Cestou100 Sestina102 Ritornelly cykl. II.104 Na hvozdy šer padá107
CO NENÍ V EVANGELIÍCH. I. Hosannah111 II. Modly112 III. V chrámě115 IV. Pokušení118 V. Volba učenníkův122 VI. Cestou vinicemi124 VII. Vůně125 VIII. Dcerka Jairova – Lazar127 IX. Kázání na hoře129 X. Večeře131 XI. Kohout132 XII. Barabáš133 XIII. Dobrý a zlý lotr136 XIV. Eloi, Eloi, Lamma Sabaktani138 XV. Cesta do Emaus140 XVI. Jazyky144
E: jj + sf; 2004 [148]