I. Hosannah.

Jaroslav Vrchlický

I.
Hosannah.

To Hosannah, jež znělo nad tvým chlévem, to hluboko se lidstvu v srdce vrylo, s tím pastýřů i andělů všech zpěvem a pro vždy, věř, tam zakotvené zbylo. Je ani „Ukřižuj ho!“ nevyhladí, ni děsné tvoje „Eloi Sabaktani!“ Jsouť nejsilnější vždycky dojmy z mládí, ty démanty jsou k srdci přikovány. To Hosannah tvé každý rok se vrací, juž v prvním sněhu nad zemí se třese a člověk, víru jenž i Boha ztrácí, v den, kdy zní ono, vždycky raduje se. [111]