Hymna Osudu.

Jaroslav Vrchlický

Hymna Osudu.
Ne vždycky hymna – někdy též pláč; k všemu jsem hotov – OsudeOsude, rač! Neb ty jsi všecko, neb ty jsi pán, tys voda, já kolo, ty pluh jsi, já lán. Ne vždycky vavřín, někdy též hloh. Co moh bych ždát, co litovat moh? Já trochu vidím – ty jsi však slep, já jsem jen zrno – ty jsi však cep. Tak známe se. Ty mne překvapit chceš? Vím, že chci pravdu – ty dáváš lež. Dnes na hoře ty jsi, dole já dnes, já uštvaná zvěř, ty vítězný pes. Já zítra mučenník – ty sprostý rváč, a v konec oba nic – OsudeOsude, rač! 96