Motýl.

Jaroslav Vrchlický

Ó jen mne zdeptejte, kterak vám libo jest! Však váš krok zastaví ještě se u mých cest. Z všeho, co zasije záští vše prokleté, květ i plod naposled v písni mé najdete. Tu kalich nachový, rosný a zářící, tam broskve ovoce lupením svítící, modrého motýla nad květy, nad plody v slunci se vznášeti s gracií pohody. Ten, sotva prst květu broskve se dotýká, modrý sám do modra vesele uniká. Tak jen mne zdeptejte, kterak vám libo jest, motýl, má myšlenka, letí až v květy hvězd.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

180. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z rána. (Jan Červenka)
  2. Otázky. (Adolf Heyduk)
  3. SLEČNĚ MARII HILBERTOVÉ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  5. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  6. RŮŽOVÝ SAD (Antonín Klášterský)
  7. Prolog. (Jaroslav Vrchlický)
  8. XIII. Těžko říci vše, co z tebe, duše drahá, dýše, (Jaroslav Vrchlický)
  9. XX. Ta plnost tvého těla (Jaroslav Vrchlický)
  10. V. Já pouští jsem, již pálí samum žhavý, (Jaroslav Tichý)