Vzpomínka.

Jaroslav Vrchlický

Vzpomínám opět: V zemi Tvé to bylo, já s dumou svou a písní zašel k moři, zřel, kterak vlny o skály se boří, v ně slunce zlata plnou číš jak lilo. V tom blízko na břehu cos hlaholilo, to s mořem v souzvuk rhytmus zahovoří; hle, tam se silhouetta kněze noří, do větru nahlas četl Tvoje dílo. Nel mezzo del camin di nostra vita, já slyšel hlasně, moře v to hned vpadlo. Ó dvojí hudbo, věčně v duši vrytá! Po břehu chodil, čet, jak v bouři zvonů mou duší jelo Tvojí písně rádlo a s ním svět myšlének a snů a tonů.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

971. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ČTYŘICÍTKA (Karel Dostál-Lutinov)
  2. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  3. DVOJÍ ŽEŇ. (Emanuel z Čenkova)
  4. Pole. (Antonín Sova)
  5. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  6. Zřícenina. (Emanuel z Čenkova)
  7. LÉTO V CIZINĚ. (Bohuslav Květ)
  8. Stará píseň. (Adolf Heyduk)
  9. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  10. ORBA (Rudolf Medek)