Kathedrala.

Jaroslav Vrchlický

Kathedrala.
Ó báseň Tvá je bájná kathedrala, jež v trojí sfeře z tmy se v hvězdy vznáší: Pod zemí mrtví muk svých ve rubáši, smrt věků prach tam v popelnice svála. Výš, chrám to, Credo živých, píseň stálá, boj s žitím, kde i v Kaině Satanaši pod prackou jeho dobra símě raší, zač Aleluja věčné zní i chvála. Však fialy a kružby, pyramidy, oblouky s chrliči i s oken věnci jsou vzdáleny juž snů i zemské bídy; Ty v hvězdách spí a koupají se v zoři, a sotva vzdech náš, slabý úkoj hoři, k nim vzletí jako v rukáv světců ptenci. 29

Kniha Nové sonety samotáře (1891)
Autor Jaroslav Vrchlický