Kathedrala.

Jaroslav Vrchlický

Ó báseň Tvá je bájná kathedrala, jež v trojí sfeře z tmy se v hvězdy vznáší: Pod zemí mrtví muk svých ve rubáši, smrt věků prach tam v popelnice svála. Výš, chrám to, Credo živých, píseň stálá, boj s žitím, kde i v Kaině Satanaši pod prackou jeho dobra símě raší, zač Aleluja věčné zní i chvála. Však fialy a kružby, pyramidy, oblouky s chrliči i s oken věnci jsou vzdáleny juž snů i zemské bídy; Ty v hvězdách spí a koupají se v zoři, a sotva vzdech náš, slabý úkoj hoři, k nim vzletí jako v rukáv světců ptenci.

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

230. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OTEVŘENÍ HROBU SVATÉ CECILIE. (František Leubner)
  2. IN VOCE EXULTATIONIS ET SALUTIS (František Leubner)
  3. PANÍ SMRT. (Bohumil Adámek)
  4. None (František Serafínský Procházka)
  5. Povzdech. (Augustin Eugen Mužík)
  6. TIBIA DUPLEX. (František Leubner)
  7. JIŘÍMU KARÁSKOVI. (Jaroslav Vrchlický)
  8. HORA ATHOS. (František Leubner)
  9. RECITANDO. (František Leubner)
  10. Modlitba. (Jaroslav Vrchlický)