Ostrov mrtvých.

Jaroslav Vrchlický

Ostrov mrtvých. (Boecklin.)
V rmuť dálnou tesy příšerné se chýlí, zde voda tichá je a tiché nebe a sotva ob čas větrem cypřiš kvílí a z vody té i z těchto skal to zebe. Loď bez ohlasu kalnou vlnou pílí, šer paprsky tvé zhltil, zářný Febe! A břečtan, skalami jenž vine žíly, svůj jednotvárný život z mrtvol střebe. Jsou v skalách sluje uzavřené těsně a jednou za rok člun přistane malý jak z říše duchů. Kdos tu pláče dlouho. Tak v srdcích těch, kdo s bohem dali Vesně, ční ostrov mrtvých, které milovali. Tam jezdit netřeba – Viď, věčná touho? 70

Kniha Nové sonety samotáře (1891)
Autor Jaroslav Vrchlický