Stále Shakespeare.

Jaroslav Vrchlický

A v posled v svrchovanou ironii té slávy, po níž lačen zmírá jiný, ku svojí pověsti tak božsky líný a tak macešský k vlastní poesii; tu lyru, v kterou všecky živly bijí, kde Caliban řve, lkají elfů stíny, kde gigantické spějí kroky viny i vzdušné krůčky lásky jak sen míjí, Toto všecko: záští, ctižádost a lásku a hněv a vzruch a žal a vzlet a práci, čím člověk jest, čím dýchá a čím stůně, dát nedbale tak v nebezpečnou sázku, v hru náhodě a v pospas kombinaci: toť démant velkosti tvé na koruně!

Patří do shluku

caesar, cirk, aren, nero, barbar, césar, neron, kapitol, cirkus, aréna

95. báseň z celkových 318

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Antal Stašek)
  2. Utopie. (Vojtěch Pakosta)
  3. TOM. CANNIZZAROVI, když mi poslal fotografii výbuchu Aetny. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Za soumraku (Emanuel Miřiovský)
  5. Pro klid své duše (František Gellner)
  6. BA, HOŘKOST STOUPÁ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. CARMEN AUTUMNALE. (Josef Svatopluk Machar)
  8. JEPICE. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Balvan. (Jaroslav Vrchlický)
  10. RODIN. (Jaroslav Vrchlický)