Herakles po ukončení dvanácti prací svých.

Jaroslav Vrchlický

Vše zmůže člověk. V živlů divé bouři on stoje k výši upírá své zraky, sám v ztroskotu a rozvratu a kouři zří klidně sedět Věčné nad oblaky u stálých kvasů, laur v zlatém vlasu, a závidět jim nemusí – bůh taky! Syn prachu ví, že jiskra jest v něm živa, jež s Titanovce pochodně se schvěla; syn zmaru ví, že hmota trpělivá je matkou stejně duše jako těla. Kdo jemu hrozí? Čím jsou mu bozi? List růže nad laur věčného jich čela. Vše zmůže člověk, je-li láskou silný. Jen v lásce chtít, a vše se divy stanou. Dnes athlet, zítra dělník brázdy pilný, dnes kapky krve, zítra potu skanou. Kdo dí, že v bezdno? V etherné hvězdno dnes jiskrami, však zítra skutky vzplanou!

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

136. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Oráč. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  2. XXVIII. Uhelný důl. (Adolf Heyduk)
  3. Ruce a ručky. (Augustin Eugen Mužík)
  4. MRAVENEC A VČELIČKA. (Bohdan Kaminský)
  5. Ukolébavka. (František Cajthaml-Liberté)
  6. Příbram.... (František Cajthaml-Liberté)
  7. ZPRAHLÁ HORA. (Irma Geisslová)
  8. 41. Valašská. (Jan Karafiát)
  9. Má zlatá matička stará (Josef Holý)
  10. VI. Ó běda, komu osud zlý (Alexandr Balcárek)