Herakles po ukončení dvanácti prací svých.

Jaroslav Vrchlický

Herakles po ukončení dvanácti prací svých.
Vše zmůže člověk. V živlů divé bouři on stoje k výši upírá své zraky, sám v ztroskotu a rozvratu a kouři zří klidně sedět Věčné nad oblaky u stálých kvasů, laur v zlatém vlasu, a závidět jim nemusí – bůh taky! Syn prachu ví, že jiskra jest v něm živa, jež s Titanovce pochodně se schvěla; syn zmaru ví, že hmota trpělivá je matkou stejně duše jako těla. Kdo jemu hrozí? Čím jsou mu bozi? List růže nad laur věčného jich čela. Vše zmůže člověk, je-li láskou silný. Jen v lásce chtít, a vše se divy stanou. Dnes athlet, zítra dělník brázdy pilný, dnes kapky krve, zítra potu skanou. Kdo dí, že v bezdno? V etherné hvězdno dnes jiskrami, však zítra skutky vzplanou! 35