Píseň Walkyr na bojiště ujíždějících.

Jaroslav Vrchlický

Píseň Walkyr na bojiště ujíždějících.
Jedeme, jedem ve mračnu šedém, na hřebci hnědém sedí z nás každá. Vedle ní sedí Odboj a Vražda; z oka Smrt hledí. Co dál, se neptáme, s listím jen šeptáme a všecko deptáme v divoký cval, blesk tmou-li prokmitá, našeho kopyta jiskra to vlnitá, jak hřmíme dál. Jedeme, jedem v měsíci bledém, rubáše předem pro mrtvé muže, pro mrtvé panny, poupata, růže z Walhaly brány. 126 Kdo že nás zastaví? Kolem kraj mlhavý, západ jen krvavý, tam zuří řež! Na poli, na stráni, krákají havrani, o štít meč vyzvání... S vichřicí spěš! Jedeme, jedem, vlnami, ledem, za sebou vedem hladové supy, vlky a kance, na mrtvol kupy v divoké tance. Otec tvůj? – Zbodni jej! Matka tvá? – V divý rej na chvoště za ní spěj, my přijdem v čas! Bratr tvůj? – Sraz mu leb! Sestra tvá? – Koně tep! Zdvihni leb jako střep, žízeň svou has! Jedeme, jedem, močaly bředem. Krví jak medem sládnou nám ústa. Houkáme v dálku, mlha kde hustá, čicháme válku. 127 Před námi: Strach a chvat! Vedle nás: Děs a chlad! Za námi: Mor a hlad! Divoký let! Mrtvol kde tmí se stoh, zvedáme s krví roh, padl muž, padl hoch, nám patří svět! Ve mračnu šedém na hřebci hnědém přes močál, podél skal v divý cval jedem... 128