Marco Polo.

Jaroslav Vrchlický

Marco Polo.
JáJá, Marco Polo, Benátčan a křesťan, vyznávám Boha v Trojici a doufám na věčnou spásu hříšné svojí duše. To víra má i naděj. Co má láska, vy ptáte se? Já klidně odpovídám: Mou láskou veliké jsou dálné cesty, vždy nové obzory, vždy noví lidé a nová dobrodružství mořem, souší a nové obchody. (To krev mých dědů.) Já mnoho viděl, o mnohém jsem slyšel, v kraj přišel, o němž se vám sotva zdálo, kde roste jantar jako zlaté proutí, kde salamandra (vámi zvaná asbest) jak zkamenělé lilje plá a kvete, kde žhoucí nafta z vnitra země teče, kde rubínů jest řeřabin jak v zimě, kde lopatky a záda tetovují si orla s obrazemobrazem, kde pouze ženy jen vládnou, muži kde jsou k tuhým službám po porodech žen dáni na vymření. 149 Já viděl chána Kytajského říši, jed’ s lidojedy u jednoho stolu, byl vlnou v příboji a velký smaragd (pro vezíra byl určen Bagdadského) jsem prones’ celou pouští pod jazykem. Se sedla třicet dnů a třicet nocí jsem nesestoup’. Já viděl velké pouště se v dálku vlnit zcuchané jak roucho, spát moře v měsíci jak tuhý rubáš, plát hvězdy cizí cizích zeměpasů. Já navštívil jsem říši kněze Jana, kde dobro, ctnost a spravedlnost vládly jak v pohádce, ba skoro teď mi zdá se, že přišel jsem i v podivný kout země, kde zastavil se druhdy Alexandr na pouti indické, kdy nemoh’ dále pro valné deště, které neustaly. (Snad říše vil v tom dotknul se, snad města juž božího a couvnul hrůzou zpátky, když z brány anděl na své dlani lebku mu podával řka „Takou tvoje bude za roků pár a víc nebude vážit!“) Já viděl i tu zemi tajůplnou, kde zemský ráj byl, kde zdroj mládí teče v tisíci jiných ukryt mezi travou, já z mnohých pil, dost možná že i z mládí, a proto všecko vydržel jsem s chutí, a proto všecko jako ve zrcadle zřím v duši své a dnes to mohu popsat. Svět změní tvář svou. Umru jako jiní, však moje dědictví, to zbude světu: 150 Ta choutka dál, vše viděti a poznat, vše vykořistit ku člověka blahu. Mých synů bude legie, dál půjdou než moh’ jsem já, však sotva uzří více, neb z divů svléká svět se jak z kůže. Já znám tu staroustarou, plnou snů a tajůtajů, a to mi stačí. Ti, kdo za mnou přijdou, ať pomohou si, jak to právě půjde, jak pomoh’ já si, dál ať za vděk vezmou, co zbude jim. U večeře cest dlouhých já sedím první, výtečně mi chutná, vše jde mi k duhu a vše dobře strávím. Nad knihami své celé probdít žití, se hádat v žlutých pergamenů směsi o písmena, o smysl, hledat pravdu, je mnoho ovšem; v táborech věk prožít při vřesku trub a polnic ve útocích, nad valy v dešti střel, v měst rozvalinách, v žen nářku, dětí pláči, vzlyku padlých, je mnoho ovšem; býti svatý biskup a vésti k nebi legiony duší, (jichž ani nezná) pouhé víry těchou a slovem božím, v mramoru a zlatě jen žalmů slyšet spád a snivý smutek, je mnoho ovšem; vidět však a znáti na vlastní oči dálné, šíré země a moře, pláně a zhvězdění nebes a různý lid, mrav jeho, zvyky, bohy, též něco platí a má zvláštní půvab novinky věčné. A já jsem to zažil, jájá, Marco Polo, Benátčan a křesťan. 151
Básně v knize Nové zlomky epopeje:
  1. Čtyři hlasy.
  2. Modlitba k Buddhovi.
  3. Legenda.
  4. Modla.
  5. Amen Hotep.
  6. Sbor uvězněných titanův.
  7. Herakles po ukončení dvanácti prací svých.
  8. Hymna Persefoně.
  9. Pithys.
  10. Návrat.
  11. Eurynome.
  12. Niobe.
  13. Hlava Orfeova.
  14. Odysseus na moři.
  15. Penthesilea.
  16. Skylla a Charybdis.
  17. Idylla antická.
  18. Po symposiu.
  19. Quies.
  20. Hagaï.
  21. Hakeldama.
  22. Vzkříšení.
  23. Schammai a Hillel.
  24. Talmudský motiv.
  25. Tryzna v Teutoburgském lese.
  26. Eros.
  27. Helena.
  28. Omar.
  29. Tamerlan.
  30. Sbor starých Gallů při kvasu a tanci mečovém.
  31. Zpěv posledních bardů gallských.
  32. Skald a Walkyry.
  33. Píseň Walkyr na bojiště ujíždějících.
  34. Hugin a Munin.
  35. Merlínovo zakletí.
  36. Jazyk.
  37. Loutka.
  38. Mladý Dante vypravuje svůj sen Beatrici.
  39. Marco Polo.
  40. Legenda malovaného okna v zámecké oratoři.
  41. Smrt Oliviera.
  42. Plessis les Tours.
  43. Modlitba Mussaph.
  44. Pašije Klementa V.
  45. Král Jan.
  46. Mistr Jan.
  47. Mistr Jeroným.
  48. Caesar Borgia.
  49. Giulio Romano.
  50. Lucca Signorelli.
  51. Taneční zábava z doby pozdní renaissance.
  52. 95.
  53. Hodiny.
  54. Píseň Gueuzzů.
  55. Ilioneus.
  56. Mandragora.
  57. Legenda Tritonova.
  58. Béthune.
  59. „Občan Kristus.“
  60. Mickiewicz v Santa Croce.
  61. Při zprávě, že kosti Kollárovy do Čech převezeny nebudou.
  62. Polonia.
  63. Divá jízda.
  64. Na sklonku XIX. věku
  65. Freska závěrečná.