Mistr Jeroným.

Jaroslav Vrchlický

Mistr Jeroným.
„Je boží zákon sladký a hrozný zároveň. Kdo učiní krok zpátky, svou rajskou zkazí žeň. Ó já to těžce zkusil, to, mistře Jene, víš; teď život se mi zhnusil, pout jeho cítím tíž. Teď svrh’ jsem vše, co světské, čím slabý jsem se chvěl; v zahradě Olivetské co božský Mistr děl, Jižjiž chápu. Z bojů stálých juž mohu pevný vstát, dej, Pane, sem svůj kalich, já vyprázdním jej rád. 181 Ve přesvědčení čistém jak skála pevný jsem, dech cítím, jako s Kristem když mluvil Nikodem. Dech slyším, Huse, duje z tvé do mé hranice, to světy obnovuje ta boží vichřice. A já ji douti slyším a já ji slyším vlát, jak děcko v ní se stiším a s anděly jdu spat. Je Boží zákon sladký a hrozný zároveň. Vím, boj můj bude krátký, jdu dovršit svou žeň.“ 182