Oráč.

Albína Dvořáková-Mráčková

Oře si, oře mladý hoch na – panském – pode strání, vrány si kráčí za pluhem chraptivém u krákání. Oráči divné myšlénky hlavou se mladou matou, když pluh tu půdu rozrývá, tu půdu drahou, svatou. To role jeho bývalo po otcích to památkou, kdy ještě klidně v vísce žil s otcem i drahou matkou. Seslal bůh kroupy jeden rok nadějné na osení, a dvorec lehl popelem za krátko o jesení. „Nemožno dluhy zaplatit!“ to uznali i páni a s spáleništěm pole jen vzali si po uznání. A vystavěli panský dům, kde stával dvorec prostý, tam v skvostných síních hodují a provádějí hosty. Matka ta z toho zemřela, hlad otce moří, žaly, syn, ten může se šťastným zvát, že do služby ho vzali. Oře si, oře zadumán, a truchle hlavu sklání, vrány si kráčí za pluhem žalostném u krákání.

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

224. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ruce a ručky. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Herakles po ukončení dvanácti prací svých. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Pohádka o Šemíku. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Z perspektivy severočeské. (František Cajthaml-Liberté)
  5. NA DOLECH SVATÉHO PANKRÁCE. (Kamil Berdych)
  6. MRAVENEC A VČELIČKA. (Bohdan Kaminský)
  7. Štědrý večer. (František Cajthaml-Liberté)
  8. PROLOG (Stanislav Kostka Neumann)
  9. V. Intermezzo. (Josef Svatopluk Machar)
  10. PEKLO ŽIVOTA. (Antonín Macek)