Giulio Romano.

Jaroslav Vrchlický

„Dnes pochválil mne mistr, jak to blaží, velkého slunce pouze stínem být! Však rázem to hned v propast zmaru sráží a chromí ruku, otravuje cit. Lze výš než on? Lze malovati líp? Ach, marná snaha, málomluvný vtip! O čtyři léta narodil se dřív, a proto já jsem nic a on je div. Ta čtyři léta mezi námi stojí, on vítěz jest, já poražený v boji. „Je těžko prý mou malbu rozeznati od štětce jeho!“ – Má to být snad chvála? A cítím přec i v sobě božství pláti, však odměna mých snah vždy bude malá. „Žák Rafaelův, nejlepší všech!“ – však co to pomůže mi, – vždy pouze žák! Víc nedat budoucnosti, bych se styděl a jej bych z celé duše nenáviděl, jej zavraždil bych – proč jen tak je milý? Ach, včera měl zas elegickou chvíli a závěť svou mi znova ukázal i kodicil, jejž krátce předtím psal, a já měl z toho hezkou kratochvíli. Vše bude mým, vše, klenoty a šaty, vše, obrazy a sochy jeho domu i od papeže řetěz velký, zlatý, a v posled ještě – Fornarina k tomu! To dojalo mne vskutku. Zpátky, hade, jenž sluješ závist, záští! Mezi obry já nepatřím, cos jako smír se klade zas mezi nás jen tím, že on tak dobrý! Chci žákem být, se ztratit v jeho stínu a nádavkem vzít – třeba Fornarinu!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ježíšek, jesličky, betlém, jesle, jezulátko, herodes, oslátko, děťátko, vánoční, vánoce

228. báseň z celkových 267

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hračky. (Karel Babánek)
  2. RAJSKÁ LEGENDA (František Odvalil)
  3. VÁNOČNÍ (František Odvalil)
  4. MATIČKO HOSTÉNSKÁ (Karel Dostál-Lutinov)
  5. Juž kolébkou se stalo srdce mé, (Xaver Dvořák)
  6. XIV. Prosba o mír. (Jindřich Šimon Baar)
  7. DVĚ MATKY. (František Odvalil)
  8. VIII. Dík za návrat vojínů. (Jindřich Šimon Baar)
  9. Mému rodišti. (Ferdinand Tomek)
  10. NOVÁ POUŤ. (Josef Václav Frič)