DVĚ MATKY.

František Odvalil

Stínem habrů za dědinou(T4f) kaplička svou bělí svítí(T4f) Otevřené dvéře kynou(T4f) Pojď se také pomodliti(T4f) Na bílé jí stěny do růžova(T5f) vlahý večer jarní záplavu svou vlívá(T6f) V kytkách na oltáři celá jako živá(T6f) Maria tam Panna Jezulátko chová(T6f) Chová si ho chová usmívá se dolů(T6f) na toho kdo dal tu kytku polních květů(T6f) na toho kdo nese kytku svého bolu(T6f) na toho kdo zraněn utíká sem světu(T6f) Chová Jezulátko tklivě se usmívá(J6m) na ženu která denně zde prodlí(J5m) na matku jež dnes truchlivá(J4m) v slzách se vroucně modlí(J3f) Maria matko bolů všech(J4m) slyš srdce matky v bolestech(J4m) Dítě mé jediné Václava mého(J5f) mi zachraň z toho moře zbouřeného(J5f) Dnes rok jsme spolu klečeli(J4m) naposled pod tvými krovy(J4f) a od té doby nezřely(J4m) jej oči bědné vdovy(J3f) Jen mnoho slz jsi viděla(J4m) a vzdechů mých jsi slyšela(J4m) zde Pomocnice milá(J3f) A vyznávám žes vlila(J3f) tak často v srdce potěšení(J4f) však dnes to srdce truchlivé(J4m) je bolestí až neživé(J4m) je dlouho dlouho bez znamení(J4f) I ty lístky Panno od srdce tak psané(T6f) které chodily jak ptáče ke hnízdu se vrací(T7f) nejdou již tak dlouho Ó snad vykrvácí(T6f) neviděnou ranou srdce utýrané(T6f) Ke komu mám jenom útočiště vzíti(T6f) ne li k tobě jejíž oči celým světem svítí(T7f) jež ho můžeš vzíti kdekoliv on bude(T6f) pod hvězdný plášť všude(T3f) A Svatá Panna usmívá se(J4f) dál na matku jež rozplývá se(J4f) slzami ve své úzkosti(J4m) Přec víš co bylo naší radostí(J5m) víš že muž můj dobrý poctivým mým věnem(T6f) a svou prací dům tvůj sešlý budoval(T6m) až i při tom zhynul zraněn stromu kmenem(T6f) ale s radostí i tu že obět dal(T6m) že jsme s dítětem mým pokud bylo síly(T6f) kapličku tvou potom věrně dokončili(T6f) že tu krásnou sochu tvou(T4m) sám sem přivez s námahou(T4m) hoch ten dobrý jenž je celou mojí pýchou(T6f) Ba tys vždycky zřela v světničku nám tichou(T6f) víš že potěchy jsme jiné neznali(T6m) nežli Bohu sloužit lidské mírnit hoře(T6f) Matko tvoje láska jest prý jako moře(T6f) což nám nedáš bychom zas se shledali(T6m) A Svatá Panna v rajské kráse(J4f) dál s oltáře jen usmívá se(J4f) na ženu jež ruce lomí(T4f) Matko tak se zastesklo mi(T4f) po dítěti mém dnes po Václavu(T5f) Viděla jsem jeho zkrvavenou hlavu(T6f) viděla jsem ve snách jeho mírné oči(T6f) zhasínat Ó matko snad se nerozskočí(T6f) srdce mé Já vím ty znáš ty boly kruté(T6f) Ale ty jsi aspoň tělo studené(T6m) přitiskla na srdce mečem proniknuté(T6f) čím pak potěšíš to bědné srdce mé(T6m) Zase máš své dítě v nebi zas jste spolu(T6f) i na oltářích jej tulíš v náruč svou(T6m) Snadno je ti ke mně usmívat se dolů(T6f) ale ve mně srdce hyne tesknotou(T6m) mysl má se kalí vždyť mi všecko vzali(T6f) nejubožší ženu tady zanechali(T6f) mysl má se mate já to dítě svaté(T6f) tobě taky vezmu a nevrátím dřív(T6m) dokud tvojí péčí ze všech nebezpečí(T6f) nevrátí se ke mně Václav můj zas živ(T6m) A bledá žena zoufalá(J4m) již po soše se vypjala(J4m) a Ježíška jejž v dávné dny(J4m) v šat oblékla kdys brokátný(J4m) s ramene svaté Panny sňala(J4f) a s lupem na útěk se dala(J4f) A po polích a do strání(J4m) svůj výkřik zvonek vyzvání(J4m) a kvítí kol by nezřelo(J4m) své oči raděj přivřelo(J4m) a větřík ulekaný sténá(J4f) že Svatá Panna oloupena(J4f) A na oltáři jako živá(J4f) se Matka Boží pousmívá(J4f) a ruka prázdná hrozbou není(J4f) je jenom gestem udivení(J4f) Prvním svitem večera mléčná dráha skví se(T7f) Maria Panna milostná po ní prochází se(T7f) Zastaví se k zemi zří vidí udivená(T7f) jak jí vzala Ježíška utrápená žena(T7f) Jak by zrak se zarosil Ale vtom již taky(T7f) šumot křídel obrovských slyšet nad oblaky(T7f) Kam to spěje archanděl Postoj Gabrieli(T7f) Na slovo své královny stane anděl skvělý(T7f) Kam pak Svatá Panno víš Já jenž v Nazaretu(T7f) z vůle Boží zvěstoval vykoupení světu(T7f) že máš syna mít jsem děl Viz tam drzou rukou(T7f) žena ti ho vyrvala zmámená svou mukou(T7f) Musí býti navrácen Přísný je trest Boží(T7f) Tak buď vrácen Ať se jen Gabriel v to vloží(T7f) Ale poslyš zdá se mi Gabrieli svatý(T7f) že jsi mým též dvořanem musíš poslouchati(T7f) Víš tenkrát jsi musel též počkat ve svém letu(T7f) až jsem já Aj dívka Páně řekla v Nazaretu(T7f) Slovo Boží stane se děťátko se vrátí(T7f) ale kdy a jak až já sobě budu přáti(T7f) Ty nebeské služby prost pokdy máš k své pouti(T7f) ale já se nesmím teď odtud ani hnouti(T7f) musím držet vždyť to víš ruku svého Syna(T7f) aby nedopadla tíž jak zaslouží vina(T7f) Jdi a plň i rozkaz můj Synka vdovy jemně(T7f) ochranou svou provázej kolem celé země(T7f) ať zas padne s jásotem na srdce své matky(T7f) Pak i žena ubohá dá mi Dítě zpátky(T7f) Od Karpatské strany(T3f) nocí vítr skolí(T3f) leží porubaný(T3f) syneček tam v poli(T3f) Na Karpatská čela(T3f) drobný deštík padá(T3f) ach toho zde měla(T3f) matička tak ráda(T3f) Ráno zase tratí(T3f) po horách se stíny(T3f) pochopí jen Máti(T3f) slzy maminčiny(T3f) Zbělely jí vlasy ústa oněměla(T6f) V kapličce si denně jako dříve kleká(T6f) smutná ale klidná Dědinka pak celá(T6f) horší se a diví ale jenom čeká(T6f) o Jezule nové nikdo nestará se(T6f) Však to beztoho jen bude vdova zase(T6f) jenom že as čeká až se Václav vrátí(T6f) Jistě potom oba budou o to dbáti(T6f) nahradit co kterás ruka drzá vzala(T6f) A když nevrátí se Pak by sama dbala(T6f) Co by s jměníčkem svým vdova započala(T6m) V útrapách a soužení přec ty časy letí(T7f) Bože vždyť to bude již pomalu rok třetí(T7f) Lístek Máti předrahá živ a zdráv jsem zase(T7f) však se vám zas navrátím v lepším Bůh dá čase(T7f) Více psáti nemohu Buďte mi tam zdráva(T7f) Přes Rus šírou Václav vám políbení dává(T7f) A zas pak dlouhé mlčení a nejisté jen vzkazy(J7f) a měsíce teď táhnou se a čas se sotva plazí(J7f) a útisk denně všeliký(J4m) však v duši matky veliký(J4m) klid nic již nepokazí(J3f) V pohorské vísce mnoho se neví(X4f) matička prostá teprv ne(X3a) Jednoho dne však zázrak se zjeví(X4f) poselství letí radostné(X3a) Zda je to jásot či srdce to steny(X4f) ten hlas slzami zatopený(X4m) Národe vstávej(X2f) na vlastní čelo si korunu dávej(X4f) O čem ti mluvili proroci tvoji(X4f) stalo se skutkem v hoři a boji(X4f) národe vykoupený(X3a) A do poslední dědiny(J4m) nadšení požár jediný(J4m) se rozšleh v onom dni(J3m) a radostně pak v šíř i dál(J4m) v ten krásný podzim plápolal(J4m) jak záře vánoční(J3m) Ó svatá dobo příští Páně(J4f) po adventu tak předlouhém(J4m) Tys lékem byla každé ráně(J4f) tak krásným vyplněným snem(J4m) zřel v tobě každý ráj svůj blahý(J4f) a kde zbyl v srdci jaký žal(J4m) tam člověk vzdychnuv zrak svůj vlahý(J4f) oddaně k zítřku upíral(J4m) I maminčina hlava sivá(J4f) k radosti všech jen mlčky kývá(J4f) pokorně čeká čeká dál(J4m) Až přišel večer u stolů(J4m) v blikavém lampy plápolu(J4m) ztajeným dechem po vsích kdy četli(J4f) jak do matičky do svobodné Prahy(J5f) jonáků našich první zástup drahý(J5f) vítězným krokem vtáh(J3m) tu v chalupě se jedné dvéře porozletly(J6f) a přes ten nízký práh(J3m) v baretě modrém junák opravdový(J5f) na šíji letí matky vdovy(J4f) Mamičko Václave Objetí dlouhé(J5f) Hluboký pohled do očí(J4m) Ano to není mámení pouhé(J4f) Až se jí hlava zatočí(J4m) Večerem vlahým zní Anděl Páně(J4f) Teď budeš s námi Za krátko(J4m) Ale teď pojďme k Marii Panně(J4f) Mamičko kde má děťátko(J4m) Nebylo to smrtelné Hle jen jizva malá(T7f) Probudím se v zajetí Vousatá se smála(T7f) srdečná tvář nade mnou z té brady jeho(T7f) na širokém řemeni z čtverce bronzového(T7f) laskavě mi kynula s Dítkem Boží matka(T7f) Polibek jí donesla ruka moje vratká(T7f) a zas oči zavřel jsem Ale mamičko má(T7f) věř že od té chvíle zas byl jsem jako doma(T7f) Dobře o mne pečoval než mne v špitál dali(T7f) Ivuška můj bradatý Vždyť jsme se hned znali(T7f) oba věrní synové té již na řemeni(T7f) nosil hrůzou bitev on V horečném pak snění(T7f) zdálo se mi v onen den jak by Boží matka(T7f) jako z naší kapličky ale bez děťátka(T7f) prázdnou rukou kynula Musíš přijít domů(T7f) abys mi je navrátil Usmál jsem se tomu(T7f) ale od té byl jsem jist když ona tak řekla(T7f) že se musím navrátit třebas z hrůzy pekla(T7f) Brzy byl jsem zase zdráv Pak to putování(T7f) až jsem kdes pod Uralem přišel k jedné paní(T7f) Muž jí padl Mladičká měla oči laní(T7f) a pak úsměv matičko měla ti ta vdova(T7f) nebeský a smutný jak Lidka sousedova(T7f) Měla dvorec Přišel jsem tam jen za oráče(T7f) ona pořád smutnější nemocné jak ptáče(T7f) s důvěrou tak dojemnou vše mi svěřovala(T7f) až jsem viděl že mi vše do rukou již dala(T7f) Bylo mi tam dobře tak ale když ty zraky(T7f) do duše mi hleděly tesknil jsem pak taky(T7f) Ano milá matičko tam v té ruské zemi(T7f) všecko je tak bolestné že i dnes žal je mi(T7f) když si jenom vzpomenu Jednou když ta paní(T7f) do města mne poslala v svátek Zvěstování(T7f) k službám Božím kynuly zlaté cerkve báně(T7f) Vstoupil jsem byl ikon řad taky anděl Páně(T7f) Marii jak pozdravil tu jsem zaštkal v bolu(T7f) Kéž i mně by poselství přines s nebe dolů(T7f) A když tak jsem v slzách stál hle tu na rameno(T7f) ruka se mi položí Budiž pochváleno(T7f) jméno Boží který tak sved mne se přítelem(T7f) Matičko ten vzácný druh byl mi Gabrielem(T7f) neboť slavnou nes mi zvěsť že dal Pán Bůh milý(T7f) čas abychom otčině volnost navrátili(T7f) aby mezi národy z poroby se zvedla(T7f) a na trůně otců svých na věky zas sedla(T7f) Bylo sice bolestno před oči své paní(T7f) předstoupit a oznámit své jí odhodlání(T7f) Slzami jsem pokropil laskavé jí ruce(T7f) Ale tak se zdálo mi veliké že muce(T7f) nevím jaké unikám A pak do družiny(T7f) vstoupil jsem a bojoval strádal jako jiný(T7f) Veliké to byly dny těžké ale slavné(T7f) kdy do české duše vtáh dech zas doby dávné(T7f) kdy jsme jak kdys otcové směli zase jíti(T7f) pod vlastními prapory v boj za čest a bytí(T7f) Co budu já povídat Písmeno jen pouhé(T7f) byl jsem také v básni té hrdinné a dlouhé(T7f) jež se nese velebná po dálce a šíři(T7f) od Karpat přes smutnou Rus celé po Sibiři(T7f) bojem hřmí a žalem lká buduje svou prací(T7f) až se slavná vítězstvím v domov svůj zas vrací(T7f) během slunka opačným kolem země celé(T7f) jak by na vzdor osudům nesla Spasitele(T7f) Dlouhá cesta těžká pout ale všude po ní(T7f) zdálo mi se matičko že mi v duši zvoní(T7f) pozdrav Matky nebeské obrázečkem v lese(T7f) s věží milým klekáním jež se v soumrak nese(T7f) celým světem nejvíc však bolestný a známý(T7f) hlas ten zněl mi Francií svaté Notre Damy(T7f) velechrámy Marie rozbité tam stály(T7f) němé lidem do duší tolik žalovaly(T7f) Matko tu jsem pochopil že v tom svatém boji(T7f) vlastně bojovali jsme za čest matky trojí(T7f) za vši lidskost deptanou za svou vlast tam v dáli(T7f) a za Nebes Královnu které Syna brali(T7f) Teď jsem zde Však duši mou svatá bázeň jímá(T7f) Skutečností byl můj sen rukama hle svýma(T7f) Ježíška si nechová naše svatá Máti(T7f) Skrze ni se vracím já Jak se jí Syn vrátí(T7f) Vrátí vrátí synáčku slavně s díky vrátí(T7f) Starou truhlu otvírá rukou rozechvěnou(T7f) a již oba máť i syn leží na kolenou(T7f) Zahaleno v bílý šat děťátko hle svěží(T7f) na staré tam postile pokojně si leží(T7f) Venku černou oblohou drobounce se sněží(T7f) Bílý svatý štědrý den(T4m) Zas zří soumrak do oken(T4m) ale kapli slavná záře(T4f) zalívá a od oltáře(T4f) mluví k lidu starý kněz(T4m) Svatý štědrý večer dnes(T4m) Maria Panna děťátko Boží(X4f) v náruč svou jímá v jesličky složí(X4f) její je její Boží Syn(X3a) A třebas i trochu v náruč jej vloží(X4f) pastouškům kteří k jesliček loži(X4f) spěchali ze svých doubravin(X3a) přece zas bere jej její je dnes(X4m) a nesmí ani Herodes(X3a) vyrvati matce poupátko její(X4f) A dnes by lidé v beznaději(X4a) a dnes by lidé svedeni mukou(X4f) chtěli svou hříšnou ubohou rukou(X4f) s oltářů svých a od sebe rváti(X4f) Syna a Máti(X2f) Ale vím že poblouzení(T4f) každé vinou stejnou není(T4f) Hle zde srdce v žalném zmatku(T4f) hle zde bolem chorá hlava(T4f) s prostotou však víra pravá(T4f) v dětinském svém zasáhnutí(T4f) Matku Boží k činu nutí(T4f) Na souboj zve matka Matku(T4f) Jaká výzva Ku pomoci(T4f) celé nebe v boj se řítí(T4f) Svatá Panna ne tak mocí(T4f) láskou chce jen vítěziti(T4f) bojovat chce láskou jen(T4m) Ale pak když zvítězila(T4f) matce syna navrátila(T4f) také ona chce zas míti(T4f) Synáčka v svůj štědrý den(T4m) Pojď již tedy usoužená(T4f) ženo dnes tak potěšená(T4f) a jak ruka tvá kdys vzala(T4f) Dítě z loktů mateřských(T4m) tak ho ulož zase v nich(T4m) jemu budiž za vše chvála(T4f) A vy všichni v zemi celé(T4f) jichžto srdce prázdné sténá(T4f) jako náruč otevřená(T4f) nastolte zas Spasitele(T4f) v svatyni těch srdcí svých(T4m) aby ve všech českých ústech(T4f) znělo dnes jak v jednom úle(T4f) Sláva Bohu na výsostech(T4f) pokoj lidem dobré vůle(T4f) A před oltář jak proměněna(J4f) se synem předstupuje žena(J4f) a napřažené ruce její(J4f) Ježíška v rouchu brokátném(J4m) zas Marii Panně navracejí(J4f) A lidem němý úžas běží(J4f) a ejhle v tichu posvátném(J4m) se ode dveří dere s těží(J4f) děvuška jako májový květ(X4m) Jak nemá se jí ručka chvět(X3a) ručka co třpytnou čelenku nese(X4f) a hlas jenž v tichu odezve se(X4a) Ježíšku tvůrci divů těch(X3a) z krvavých slz české země(X3a) z granátů dívky v korunku stkán(X4m) ten vínek v dík buď věnován(X3a) Ach snad mnoho prozradila(X4a) Oči se klopí Jediný vzdech(X4m) skloněné tváře hoří tak temně(X4f) V dík A za co Lidko milá(T4f) Ne dnes nic již nezjeví(T4m) Však kdo chce ten dobře ví(T4m) Lidko Lidko v srdce skrejši(T4f) záblesk jenom nejtajnější(T4f) nesmělý však nejněžnější(T4f) ten že by se vyplnil(T4m) Kdo by tolik byl kdy snil(T4m) V slzách blaha celá září(T4f) rajský nach ji oblívá(T4m) Bože tolik tolik štěstí(T4f) Vánoce kol cítil kvésti(T4f) v dál po celé české zemi(T4f) samých květů závějemi(T4f) a Máť Boží na oltáři(T4f) s dítkem svým se usmívá(T4m)

Patří do shluku

ježíšek, jesličky, betlém, jesle, jezulátko, herodes, oslátko, děťátko, vánoční, vánoce

58. báseň z celkových 267

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RAJSKÁ LEGENDA (František Odvalil)
  2. SMUTNÉ VÁNOCE (František Odvalil)
  3. Ballada dětská. (Jan Neruda)
  4. XXXVIII. Sedíme u kamen přitulení, (Adolf Heyduk)
  5. Štědrovečerní motivy. (Xaver Dvořák)
  6. K BOHU. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. Žena (Jan Neruda)
  8. Trojí křest. (František Leubner)
  9. SYKOMORA MATARIJSKÁ. (Adolf Heyduk)
  10. MALÁ REMINISCENCE BIBLICKÁ. (Jan Opolský)