PŘED JESENÍ.

Jaroslav Vrchlický

Já též měl svoji vesnu a za tu vděčný jsem, ta, kdykoli v sen klesnu, mým táhne každým snem. A budu jeseň míti a zamyslím se tich, co každý bude bíti do větví prořidlých. A uslyším smích zněti: Je pravda, ten že květ? Vždyť na uvadlé sněti jen žlutých listů sled. I zalkám v šeré nebe: V své moci blesk mít jen a zhroutit rázem sebe od vrchu po kořen!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

301. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Byl šťasten jsem... (Adolf Heyduk)
  2. None (Karel Babánek)
  3. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. PŘED SOUMRAKEM (Viktor Dyk)
  5. Jarní dnové. (Jaroslav Vrchlický)
  6. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. ZAVANUTÍ. (Viktor Dyk)
  8. Píseň úvodní. (Jan Červenka)
  9. Ztraceno! (Jan Červenka)
  10. Z těch snův, jež v podletí jsem snil... (Ludvík Lošťák)