PŘED JESENÍ.

Jaroslav Vrchlický

PŘED JESENÍ.
Já též měl svoji vesnu a za tu vděčný jsem, ta, kdykoli v sen klesnu, mým táhne každým snem. A budu jeseň míti a zamyslím se tich, co každý bude bíti do větví prořidlých. A uslyším smích zněti: Je pravda, ten že květ? Vždyť na uvadlé sněti jen žlutých listů sled. 109 I zalkám v šeré nebe: V své moci blesk mít jen a zhroutit rázem sebe od vrchu po kořen! 110

Kniha Okna v bouři (1894)
Autor Jaroslav Vrchlický