Elegie.

Jaroslav Vrchlický

Hluboce v duši mi táhne cos jako hlaholy zvo(H6f) slavnost lada vlá z to těch pís mi vstříc(pentameter6m) sati chtěl jsem Evoe zrovna jak v mladosti dobách(H6f) le prostřel jsem stůl pory postavil naň(pentameter6m) Sta no paprsk v němž ohně lia dřímal(H6a) tříštilo graty své o číše zlatis kraj(pentameter6m) že žha že mezi pory kolem(H6f) v závrati radosti své po stole rozzel jsem(pentameter6m) Nevím jak se mezi dostaly stříbr astry(H6f) jese mrazi dech pojednou vstříc mi z nich vál(pentameter6m) Duma hle povstala jakás podiv ci(H6a) usedla v myšlenek střed Banquův jak příšer duch(pentameter6m) zem utichly v duši slav hlaholy zvo(H6a) sotva ret číše se dotk zhořknulo no v ní již(pentameter6m) A jen smutek smutek hlubo bezměr smutek(H6a) hlubinou duše jak mrak nad spícím jezerem táh(pentameter6m) Po všem tedy po všem Mladosti prchla již radost(H6a) uvadly že vše kol laury vše požaty jsou(pentameter6m) Po všem tedy po všem Nelze se radovat šit(H6a) nadarmo ptáš se jen proč Odpověď nezní ti v sluch(pentameter6m) Po všem tedy po všem Zavřena okna i dvéře(H6a) únava stáří a trud příšer hos jsou zde(pentameter6m) Se v kruhu vyhaslým zrakem ve tvář mi ci(H6a) mlčí a nehnou se dál únava stáří a trud(pentameter6m) Venku vichr naří posled tramway v něm cin(H6f) spáti ó spáti ó spát posledním kem tu jest(pentameter6m) Spáti ó spáti Takto jen unikneš příšerným hostům(H6f) da však po nu zas skle jich zor(pentameter6m)

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

84. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RŮŽE (František Odvalil)
  2. Ballada mému dítěti. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Ofelie. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Je lehko mi... (Xaver Dvořák)
  5. VILLA V ŘÍJNU. (Antonín Klášterský)
  6. PÍSEŇ. (František Serafínský Procházka)
  7. KVĚTY PODZIMNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. IV. STARÁ PANNA. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V jeseni. (Josef Baše)
  10. Starý mládenec. (Václav Šolc)