PÍSEŇ.

František Serafínský Procházka

Bylo slunka málo, málo, kde jsem stál a rost, víno moje nedozrálo duši pro radost. Na rovinách siré mžení, přestalo už hřát – a mé hrozny o jeseni tolik chtěly plát! Křídla duší mrtva v mdlobě – Jak, co zbylo, vzít? Všecko musí umřít v tobě, abys mohl žít.

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

62. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Je lehko mi... (Xaver Dvořák)
  2. Elegie. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Jeseň. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VILLA V ŘÍJNU. (Antonín Klášterský)
  5. RŮŽE (František Odvalil)
  6. RONDA. (Vladimír Frída)
  7. Heliogabal. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Podzimní. (Beneš Grünwald)
  9. JÁDRO ŽlTÍ. (Irma Geisslová)
  10. MŮJ BOŽE!. (Jaroslav Vrchlický)