MŮJ BOŽE!.

Jaroslav Vrchlický

Můj Bože, což jsem pro klid hrobů zralý? Tak často ptám se raněn v duše střed. Což moje keře všecky oprchaly a pro Naděj tam nezbyla snět? Co chtěl jsem, doufal, všecko je tak v dáli? A kolem faleš, lhostejnost a led? Kdo vyšli se mnou, dnes by se mi smáli? – Můj Bože! Proč jen se písní sloky dále valí jak vlny moře, písku bezpočet? Proč staré rány dále v srdci pálí? Proč zbyl jsem žebrák v cestě chor a bled, že v otázku se výčitkou chví ret: Můj Bože?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

160. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RONDA. (Vladimír Frída)
  2. Sloky. (Jaroslav Vrchlický)
  3. To osud! (Jaroslav Vrchlický)
  4. BÁSNÍK MLUVÍ: (Antonín Klášterský)
  5. Heliogabal. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Fialy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. O tenkrát, kdy do rakve bili ti hřeby, (Josef Holý)
  8. TIŠE.. (Rudolf Medek)
  9. XVI. V těch nocích zlých, kdy nelze zdřímnout oku, (František Leubner)
  10. PÍSEŇ. (František Serafínský Procházka)