Fialy.

Jaroslav Vrchlický

Mně z duše fialy rostou noční a bílé, v tajemné síle dýchající při měsíci. Jich vůně mé bohatství všecko! Čím více vítr záhony jich čeří, dýchají silněji láskou a nadějí těch, kteří ještě v svoji bolest věří. Jest bolest poslední silou těch, kteří více nedoufají, kteří jen v taji se k Smrti modlí, jež vše kolem kosí, jen ty ne, kdo ji prosí. Mně z duše fialy rostou noční a bílé, v tajemné síle dýchající při měsíci.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

114. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ASTRY. (František Hais)
  2. Sloky. (Jaroslav Vrchlický)
  3. RONDA. (Vladimír Frída)
  4. LAMARTINE (Zikmund Winter)
  5. BÁSNÍK MLUVÍ: (Antonín Klášterský)
  6. MŮJ BOŽE!. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Vzpomínka. (Josef Václav Sládek)
  8. NEŽ PRCHNE VŠECKO... (Adolf Brabec)
  9. Je lehko mi... (Xaver Dvořák)
  10. KVĚTY PODZIMNÍ. (Jaroslav Vrchlický)