Divoká jízda.

Jaroslav Vrchlický

Tak vzdáti se všeho a všeho a všeho, a přece žíti dál, tak zpívat a zpívat a zpívat bez ohlasu ve mrtvou hluš skal! Ó kam jen se poděl ten zářný, ten krásný let mladých ideal? Nás vyjelo mnoho a čackých druhů přes žití zvětralý most; ten hvězdu lásky, ten zlaté rouno, ten jiný chtěl urvat si skvost. My nevěděli, že za každým hřímal divoký, příšerný host. Ó divě to jelo, dunělo, hřmělo přes most, co znělo tu strun! tam jásavých písní, tam jímavých tísní, tam mystických zas run, krev bušila k hlavě, za metou k slávě jaký byl každý z nás jun! Tu rána! Pad’ jeden, za ním klesl’ druhý, však v tajemnou dálku v před! blesk vedle tu vrazil a jezdce srazil – však dál hřměl divý let, pod kopyty koní ať puklá číš zvoní, ať voní mroucí květ! To divoká jízda! Jak vítr hvízdá! Co ptačí hnízda jsou nám? my jedem a jedem v mlh průvodu šedém a neptáme se kam. Dost nás tu ještě ve vichr a deště – leč v duši je každý sám. Noc nás to mámí? Nebo tu s námi fantomy hřímají v trysk? v mžik nazpět hledneš, jen hledí své zvedneš, svit z mrtvých očí ti blysk’, a ruku když chytíš, rci sám, zda cítíš více ten starý, přátelský stisk? Tak po mrtvých sledu a ve mrtvých středu ty jedeš, nevíš kam, tu Smrt se šklebí, tam Šílenství v lebi zažíhá těkavý plam, tu naposled cítíš, že v bezdno se řítíš tak zoufale, tak sám! I vzdáš se všeho a všeho a všeho, a přece letíš jen dál a zpíváš a zpíváš a zpíváš bez ohlasu ve mrtvou hluš skal. Kdes nad tebou pláče ten zářný, ten krásný let mladých ideal...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

403. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pěvcům. (Eliška Krásnohorská)
  2. PROPADLÁ MĚSTA. (Antonín Klášterský)
  3. XXX. Noc byla krásná, průhledná – (Vítězslav Hálek)
  4. ROSENFELD – SLEPEC. (Jaroslav Vrchlický)
  5. VEČERNÍ ZVONY. (Augustin Eugen Mužík)
  6. JSME JAKO VELKÝ, STARÝ ZVON. (Antonín Klášterský)
  7. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  8. VEČER. (Josef Rosenzweig-Moir)
  9. ZVONY. (Josef Václav Sládek)
  10. O půl noci. (Hanuš Věnceslav Tůma)