Epitaf.

Jaroslav Vrchlický

Dnes píšu sobě epitaf. Ať kdo jej přečte, dál je zdráv, svět dál se vesele točí! Co komu po tom, mně že jen hruď zvedá těžký, dlouhý sten a v slzách vlhnou oči? Pak vše jsem klidně pochoval, čím velký jsem a hrdý stál. Svět dál se vesele točí! Když praská loď skal pod tesy, kdo námořníka všimne si, jenž dolů skočí?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

887. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ÚZKOST POMSTY. (František Taufer)
  2. V TIŠINĚ (Alois Jirásek)
  3. NA MOŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  4. POPELEC (Xaver Dvořák)
  5. JEN USNI TIŠE. (Josef Václav Sládek)
  6. Noci na Arkoně. (František Táborský)
  7. Maják. (Jaroslav Vrchlický)
  8. SMUTNÉ OČI. (Antonín Klášterský)
  9. Už mdlím! (Josef Kalus)
  10. U HROBU VÁCSLAVA ŠOLCE, (Antonín Klášterský)