V pariů čtvrti v svojí bídné chatě(J5f)
sám ležel na otepi shnilé rýže(J5f)
sny létly žádný nesklonil se níže(J5f)
jak též by zhrdal ubožákem v blátě(J5f)
Mrak hvězdy shltil podoben jsa draku(J5f)
jenž roztáh křídla až k obzoru kraji(J5f)
naslouchal žebrák kterak větry lkají(J5f)
Les bambusů byl z dálky roven mraku(J5f)
V té chvíli když tak dumal ve svém trudu(J5f)
on zavržený a poslední z lidí(J5f)
kdy jako supa jenž po lupu slídí(J5f)
zřel nad svou hlavou kroužit těžkou nudu(J5f)
v té chvíli ozvaly se rány pádné(J5f)
na dvéře chaty padaly tak prudce(J5f)
že hádat mohl jak se chvějí ruce(J5f)
jež bušily je V této noci chladné(J5f)
kdo u něho cos pohledávat může(J5f)
čí v proklatců čtvrt zajít můž krok bludný(J5f)
kde člověk jest jenž z bídy jeho studny(J5f)
by napit šel se Otevřel zřel muže(J5f)
Stál v šeru před ním jako cedr přímý(J5f)
jsa opatrně zahalen v plášť řasný(J5f)
svit hvězdný linul se mu z očí jasný(J5f)
a tilaky měl kresbu mezi nimi(J5f)
Stál chvíli mlčky žebrák tich se díval(J5f)
do tváře jeho z níž proudila záře(J5f)
tak jemná jako plný měsíc v páře(J5f)
když vstává z lesů v nichž se přes den skrýval(J5f)
Pak pravil jeho slova hudbou zněla(J5f)
Jen kmete nelekej se proč jdu v noci(J5f)
já děkovat ti musím co v mé moci(J5f)
tě odměnit čas letí jako střela(J5f)
a málo mně ho zbývá do svítání(J5f)
než odejdu a proto poslyš krátce(J5f)
Žebráku bylo jako ve pohádce(J5f)
sed na lože a skráň zaclonil dlaní(J5f)
Jsem Gautama ty bledneš jsem syn krále(J5f)
a řásný plášť při slovech s beder strhnul(J5f)
a z vlasů vínek rval jej ve prach vrhnul(J5f)
a v očích kmeta tím rost neustále(J5f)
Tys otec můj tys vzkřísil moji duši(J5f)
jež spala tvrdě já tě viděl z rána(J5f)
tvé šaty hadry a tvé tělo rána(J5f)
tvá skráň jak otep kterou žernov kruší(J5f)
Já tebe zřel blesk sjel mi v hruď já viděl(J5f)
proč ty máš trpět když já tonu v pychu(J5f)
a skvosty žezlo trůn to vše mi k smíchu(J5f)
já před sluncem se člověkem být styděl(J5f)
Co z démantů já řetěz kolem hrdla(J5f)
si ovíjím ty škrabeš hnis svých vředů(J5f)
ty v prachu kalu červů žiješ středu(J5f)
a za pokrm ti stačí datle stvrdlá(J5f)
A já se ptal Čím tento člověk zhřešil(J5f)
Proč bídný jest proč já mám býti králem(J5f)
v žití poprv zachvěl jsem se žalem(J5f)
a poprv jeho těžký spor jsem řešil(J5f)
A přes den rostla propast v duši mojí(J5f)
dům otce opustil jsem za soumraku(J5f)
a prosím tebe nyní slzy v zraku(J5f)
dej dále proudit svojí lásky zdroji(J5f)
cos ve mně začal dokonej svou rukou(J5f)
Měj soucit se mnou pociť teď mou bídu(J5f)
Ne první víc chci poslední být z lidu(J5f)
chci jeho trudem žít a jeho mukou(J5f)
Chci prchnout v poušť chci trůn opustit zlatý(J5f)
chci myšlence dát věčnosti tu pídi(J5f)
již zveme život kol však po mně slídí(J5f)
a proto prosím starče půjč mi šaty(J5f)
zder obličej můj a pomaž jej špínou(J5f)
půjč hadry mně a žebráka hůl pádnou(J5f)
tak oklamu snad strážců bdělost zrádnou(J5f)
a doplazím se v lesů klenbu stinnou(J5f)
Ó smiluj se a vrať mi žití nové(J5f)
I roztáh ruce a pláč sotva dusil(J5f)
kmet na kolena před ním klesnout musil(J5f)
a slíbat jeho slzy opálové(J5f)
Lkal Dovol ať jdu s tebou v klidu svatém(J5f)
přej žít mi v poušti s tebou řadem roků(J5f)
chci sloužit ti stát věrně po tvém boku(J5f)
On líbaje ho pravil Buď mým bratem(J5f)
A rychle šat byl změněn zakuklení(J5f)
pak oba vyšli Stromů haluzemi(J5f)
chvěl vítr městem spícím s pochodněmi(J5f)
sto letlo sluhů v divém pobouření(J5f)
Juž hledají mne Jen se neboj pane(J5f)
kdo k vůli pariu by pozved páže(J5f)
v skutku plaše minuly je stráže(J5f)
juž město v dáli jako z mlhy stkané(J5f)
Po pěti dnech tak velkou řeku stihli(J5f)
hlať její tratila se pod lotosy(J5f)
co květ v svém luně neslo perly rosy(J5f)
a opic shluky před nimi se mihly(J5f)
a papouškové jak plameny živé(J5f)
se po lianech houpali sta očí(J5f)
se listím dívalo skal na úbočí(J5f)
jak smaragd květly mechy zádumčivé(J5f)
pod hrocha krokem praskala změť sítin(J5f)
chlad padal z chlebovníků obrovitých(J5f)
a lesní včely z úlů v stromech skrytých(J5f)
se rojily a ghazell stáda z mýtin(J5f)
Zde zůstanem řek Buddha Tak se stalo(J5f)
a mechy kol že měkčí byly rázem(J5f)
a stromy květy všecky střásly na zem(J5f)
kde stanuli v tom žebráku se zdálo(J5f)
A banan spustil liany své všecky(J5f)
dvé větví sklonil proti skále v střechu(J5f)
a jejich šerem vyrůstaje z mechů(J5f)
hrál modrý zvonek jako pohled dětský(J5f)
Tak žili tady skrz těch lian clonu(J5f)
se dívali na pouť hvězd neustálou(J5f)
před větry vzadu ochráněni skálou(J5f)
ve stálém dešti květů v moři tónů(J5f)
A Buddha vidění měl velká děsná(J5f)
tvář hořela mu zrak mu blesky planul(J5f)
a slzí ručej mu až k nohám kanul(J5f)
co v nocích štkal to byla hymna plesná(J5f)
To před hvězdami nebesům v tvář znělo(J5f)
Jsou všichni lidé bratři rovni sobě(J5f)
ten největší kdo žije ve chudobě(J5f)
ten nejvyšší kdo ve prach níží čelo(J5f)
A hloub se nořil v svoje svaté dumy(J5f)
kmet poslušně stál stranou much a střečků(J5f)
roj odháněl mu i pitvornou smečku(J5f)
vřískavých opic i papoušků tlumy(J5f)
A když stkal Buddha nauku svou svatou(J5f)
les opustil by lidi lidmi učil(J5f)
kmet stále s ním bol který jeho mučil(J5f)
byl jeho bol stih jeho duši vzňatou(J5f)
A triumfalný jeho pochod světem(J5f)
on provázel když Buddha velké dílo(J5f)
juž dovršil když davů chlebem bylo(J5f)
co vysnil sám po shonu dlouholetém(J5f)
jim starý prales kynul vlídně z dáli(J5f)
i chata jež se ve lianech tratí(J5f)
a jako v hnízdo když se ptáci vrátí(J5f)
po první těžké zkoušce zajásali(J5f)
Teď teprv nastal pro ně život pravý(J5f)
teď v Bhagavat se ponořili zcela(J5f)
a v dumě velké pozvednuta čela(J5f)
tak snili v srdcích velký oheň žhavý(J5f)
A nořili se hloub až věcí ke dnu(J5f)
ve svaté illusi tak zřeli zemi(J5f)
a nové soustavy se slunci všemi(J5f)
a s žitím sterým jako bytost jednu(J5f)
A necítili divoký cval roků(J5f)
jim mořem čas v něm oni kapky malé(J5f)
jež rozplývají se a v neustálé(J5f)
vln třenici se tratí v celém toku(J5f)
A poslední když velká duma svatá(J5f)
Nirvany sen jim sklonila se k skráni(J5f)
když naposledy zřeli v slunce plání(J5f)
a za ním v zářné bezdno Bhagavata(J5f)
děl Buddha Bratře hleď jak moje údy(J5f)
ovijí lotos modrých zvonců květem(J5f)
Ten vzdychl k němu zmírajícím retem(J5f)
Mé tělo bílými je tkáno všudy(J5f)
v náruč pak si klesli jako v zkvětlém(J5f)
tak byli v hrobě věčnost kol jak moře(J5f)
ve důlkách očních svítala jim zoře(J5f)
a celý svět kol porosen byl světlem(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
40 |
| Celkem veršů: |
160 |
| Jamb: |
160
(100 %)
|