Jarl Strutharald zemřel k mrtvému(Na)
se na hrad sjeli do sněmu(Na)
kdož kraji kolem vojevodí(Na)
i z Iomu přišlo dvě stě lodí(Na)
A čeho se nikdo nenadál(Na)
též k hostině přišel Harald král(Na)
Smutek byl krátký k sporu dost látky(Na)
brzo do hádky přešla řeč(Na)
v poháru znění v přípitky v klení(Na)
v divokém znění chřestil meč(Na)
duněly štíty v kamenné síni(Na)
K lovu snad voda kalna dost nyní(Na)
Hleď králi na dravce nastrojit léč(Na)
Tím dravcem Thorkel byl(Na)
jenž proti králi zvedl pole(Na)
a vzpouru šířil ze všech sil(Na)
a vše mu kazil ze svévole(Na)
s Vikingy v shodě spaloval lodě(Na)
jak liška slídný jak skála klidný(Na)
jak mořský orel vždy na svobodě(Na)
V pochodní rudém svitu(Na)
mrtvý jarl ležel na černém štítu(Na)
Síň v světle pol a v stínu zpola(Na)
Jak v koších hořící smola(Na)
po stěnách hrála světla jas(Na)
tu trysk tu shas(Na)
a na mrtvého tváři se rudou slzou třás(Na)
A krále myšlenka zachvátí(Na)
jak na Thorkela vyzráti(Na)
a zří že lest to jediné jest(Na)
jíž může nad ním vyhráti(Na)
Co hřmí kol hostina veselá(Na)
král v dumy se vpřádá a myslí a bádá(Na)
Což je má vláda(Na)
když nemohu se zbavit Thorkela(Na)
A rychle na to vstal(Na)
a v hovor jarlů prál(Na)
Ať zjásá mrtvého stín(Na)
zde nad ním jak to zvykem(Na)
si ruce dejme a přísahejme(Na)
a v sboru spějme(Na)
vykonat velký rekovský čin(Na)
A návrh přijat mžikem(Na)
Bylo tu řečí leč prázdnou léčí(Na)
návrhy vše ty Thorkelu byly(Na)
mlčel neb smál se klidným být zdál se(Na)
a pohár prázdnil každou chvílí(Na)
Když pak měl dosti té chvastavosti(Na)
tu zapomněl se přec(Na)
chloubou druhých navřel a za sebou zavřel(Na)
lapený sup klec(Na)
Vstal řka hlasem tura(Na)
Ať s mého čela chmura(Na)
nesejde smutku a trudu(Na)
když slibu nevěren budu(Na)
chci před králem sklonit šíj v studu(Na)
A znělo to sborem Tvůj slib jest(Na)
a Thorkel se vzdorem V noci slézt(Na)
chci skálu Thorgerdy dnes v noci slézt(Na)
Vše pilo a se smálo(Na)
To řeč z té skutků málo(Na)
Však nikdo nezřel že mrtvý kýv(Na)
a když si ho všim on si zas dřím(Na)
a ležel jako dřív(Na)
A král hned na to zchytra(Na)
Nuž dočkáme se jitra(Na)
to za pokus by stálo(Na)
Však nepůjde to snadno(Na)
spíš moři přijdeš na dno(Na)
Vše pilo a se smálo(Na)
Spíš shasíš hvězdný plamen(Na)
než slezeš onen kámen(Na)
co větších tam se hnalo(Na)
a vždy tam za své vzalo(Na)
Vše pilo a se smálo(Na)
však nikdo nezřel že mrtvý kýv(Na)
a než si ho všim on si zas dřím(Na)
a ležel jako dřív(Na)
Král v taji mnul si ruce(Na)
když Thorkel skočil prudce(Na)
k mrtvému zaměřil v ňadra se udeřil(Na)
zrak se mu zašeřil pravil(Na)
Já jinam se juž plavil(Na)
zde každé řeči škoda(Na)
mne nepoleká voda(Na)
mne skála nepoděsí(Na)
ni propasti a tesy(Na)
nuž sedněm na lodě a v rychlém pochodě(Na)
k Thorgerdy skále jako běsi(Na)
A smíchu a povyku směsice(Na)
poháry vzkypěly řinčíce(Na)
a nikdo nezřel že mrtvý kýv(Na)
a než si ho všim on zase dřím(Na)
a ležel jako dřív(Na)
Nebem se hvězdy zaskvěly(Na)
když na svých lodích vyjeli(Na)
A jeli tiše Jarl sám(Na)
na přídě lodi stanul(Na)
a díval se jak luny plam(Na)
do plachet v slzách kanul(Na)
tu se chyt tam se kmit šipkou slít(Na)
do ohniva planul(Na)
jak bílé obláčky vítr hnal(Na)
od dětství vše to Thorkel znal(Na)
vždy stokrát tudy v pouť se dal(Na)
když horší vítr vanul(Na)
A Thorkel dívá se dívá(Na)
jak je ta voda v měsíci snivá(Na)
jak na ní měsíc v stříbrné záři(Na)
jak mrtvá nevěsta v svatebním šláři(Na)
jak proudy chvílemi stříkly(Na)
jak delfíni se vzpjali(Na)
jak na vodách si hráli(Na)
jak v sloupech ohnivých vzpláli(Na)
a znikli(Na)
Ta mrtvá tiš(Na)
se nechtěla mu líbit věru(Na)
on chtěl by bouři spíš(Na)
než toto ticho v luzném snivém šeru(Na)
A chvílemi se jemu zdálo(Na)
že celé loďstvo stálo(Na)
i houknul ke kormidlu(Na)
však na nejbližším bidlu(Na)
se slovo zarazilo(Na)
a jemu se zdálo(Na)
že slovo jeho v mrtvém vzduchu stálo(Na)
jak raněný pták bilo(Na)
teď do rahen a tam se třepetalo(Na)
a z hlubin se cos tak podivně smálo(Na)
Proč němý je hoch v koši(Na)
My budem zpívat hoši(Na)
tu divou píseň mořské o výpravě(Na)
požárem lodí Vikingů jak žhavě(Na)
zaplálo nebe Všecko marné(Na)
Kol ticho jenom parné(Na)
a mužstvo jako zmámené(Na)
u plachet stožáru u kotvy z kamene(Na)
Však hle tam juž ční v moři(Na)
Thorgerdy skála děsná(Na)
na skráni hvězdy jí hoří(Na)
patou se v hlubinu noří(Na)
Jen k ní toť jízda děsná(Na)
Po stráni chodí jí blesky(Na)
vichřice zná její stezky(Na)
duha a měsíčné lesky(Na)
Časem též bouře když ztichne(Na)
příboj tam šplíchne a vzdychne(Na)
jak hudba zní to a zjeví(Na)
se na štítu přelud děvy(Na)
a za ní druhá a za ní třetí(Na)
s Thorgerdou valkyry v boj kamsi letí(Na)
zavřete oči i dvéře děti(Na)
Jarl Thorkel s řadou lodí(Na)
se k skále zvolna blíží(Na)
Vlnami měsíc se brodí(Na)
Hle na štítu kdos chodí(Na)
svit stříbrný se k vodě níží(Na)
a jarl cítí v prsou divnou tíži(Na)
A přistál s řadou lodí(Na)
a skočil na zem sám(Na)
a cítil skálu tam(Na)
svit luny před ním chodí(Na)
a kudy jde tam v jeho lesku(Na)
zří Thorkel stezku(Na)
a ta se zdála mizet na nebesku(Na)
Dost dobře šlo se touto drahou(Na)
ač šel jen skalou nahou(Na)
necítil žádné umdlení(Na)
a dál šel po tom kamení(Na)
A noc tak tichá byla(Na)
že slyšel kterak vlna vždycky zazvonila(Na)
jak o břeh vrazila(Na)
a noc tak jasná byla(Na)
že svět byl štít v kterém se zrcadlila(Na)
myšlenka boha spanilá(Na)
A Thorkel šel a nevěděl(Na)
že krásný svět je moře běd(Na)
a mohyla(Na)
Necítil posud umdlení(Na)
a dál šel po tom kamení(Na)
Svit měsíčný byl měkký(Na)
a kolem jeho tekly řeky(Na)
a vzduch byl vůně sama(Na)
a jemu pod nohama(Na)
se zdály růsti samé lilije(Na)
tu řad jich záhon a tam moře moře moře(Na)
a Thorkel dále kráčel po té hoře(Na)
a nemyslil že brzy čas kdy k zoře(Na)
se poupě noci rozvije(Na)
jej mátly jen svou vůní opojivou(Na)
tak snivou lstivou chtivou a tak živou(Na)
ty zářící a bílé lilije(Na)
Necítil posud umdlení(Na)
a dál šel po tom kamení(Na)
A lilije ty stále kvetly kvetly kvetly(Na)
a ve věnce a brány kol se pletly(Na)
a jako šípy dlouhý paprsk světlý(Na)
se po nich táh a chvěl(Na)
kdes v dáli zpozděný pták zpíval zpíval zpíval(Na)
tak toužně svět v stříbrnou mlhu splýval(Na)
tam ještě plál kde myslils že se stmíval(Na)
a Thorkel stále šel(Na)
měsíčné duhy rostly do oblouku(Na)
a z lilijí jsi viděl nedozírnou louku(Na)
sta lunných kapek v roje třpytných brouků(Na)
se lesklo na úběl(Na)
sníh tisícerých dívčích nahých ramen(Na)
jak plál by tu jsa ztlumen v tichý plamen(Na)
a svitem tím a třpytem jako zmámen(Na)
dál stále Thorkel šel(Na)
A před ním hvězdy dále ustoupily(Na)
a shasínaly v bezdnu jen svit bílý(Na)
rost v nekonečnost v moře každou chvílí(Na)
zář snivá rostla z lilijí se chvěla(Na)
a dále nebem v bezmeznost se střela(Na)
a v opál vesmír zahrnula zcela(Na)
A Thorkel stále šel(Na)
a lilije svůj bledý otvíraly kalich(Na)
a rostly splítaly se v změnách stálých(Na)
a v obrovských on stejně jak v těch malých(Na)
tvář Thorgerdinu zřel(Na)
a lilje rostly v moře beze břehu(Na)
a mizely zřel lesk prach peřej sněhu(Na)
třpyt ledovců ve srdci divou něhu(Na)
vždy dále Thorkel šel(Na)
Shas měsíc ve vln brodě(Na)
a dole čekaly lodě(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
32 |
| Celkem veršů: |
227 |
| Neurčeno: |
227
(100 %)
|