Kvetoucím hlohem.

Jaroslav Vrchlický

Kvetoucím hlohem kdysi šel jsem z jara, to bylo podél úzké stezky vůně! Pan velký zíral z bílých květů tůně, a v jeho oku báje Vesny stará. Nad lesy lehká vznášela se pára, jak velká perla nebes na koruně se bledý měsíc chvěl, duch, který stůně, a přec v něm oheň zašlých věků hárá. Tím hlohem zkvetlým bylo všecko bílé, stráň, stezky, pole, ba i v páry roušce i v měsíce té zmírající síle před slunce vzchodem tento úběl svítil, až děs mne zchvátil, jak bych v slední zkoušce o vlastní já se v bílé bezdno řítil.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

39. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PASTEL. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Východ měsíce. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Virgo! (Xaver Dvořák)
  4. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  5. LVIII. Jsem největším boháčem (Adolf Heyduk)
  6. XI. Já viděl krásu již zářiti v sterém šatě, (Josef Kalus)
  7. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  8. Symfonie živlů. (Jaroslav Vrchlický)
  9. HUDBA NOCI. (Otakar Auředníček)
  10. Navrať se, navrať! (Xaver Dvořák)