Víc nežli jindy.

Jaroslav Vrchlický

Víc nežli jindy dnes tě blízko cítím, tak stojíš za mnou, díváš se mi v pero, to vázne, jakby šotků malých stero mu hrálo na hrotu – Zda v sloku chytím, co šeptají? Strž duše mojí kvítím a hudbou plní, takže její šero se taví v řeku slunce, snů mých dcero, po které jdeš, bys vládla mojím žitím. Ó přijď! Však zůstaň státi po mém boku, buď dech mých ňader, křídlo mojí touhy, buď slzou víček, oka zřítelnicí! Dej, ať čtu spasení v tvém sladkém oku, a v život, bez tebe jenž plyne dlouhý, buď, když ne zorou – aspoň večernicí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

50. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z rána. (Jan Červenka)
  2. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  3. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  4. EVĚ. (Antonín Klášterský)
  5. Své lampě. (Antonín Klášterský)
  6. Moře. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V tůni snů. (Adolf Heyduk)
  8. PÍSEŇ O MÉ RADOSTI. (Jaroslav Vrchlický)
  9. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. U BRAN RÁJE. (Xaver Dvořák)