Když jednou...

Jaroslav Vrchlický

Když jednou srdce provždy bylo dáno, ó pak jest jisté jako skála v moři, o kterou marně kol se proudy boří, nad kterou vždycky vítězné vzplá ráno. V sta „snad“ a „ne“ zní vždycky jedno „ano!“ tož „Miluji tě!“ v zármutku a hoři jsem s tebou, ocean tys, kam se noří jak v lázeň srdce mukou sterou zdráno. Ať vlny jak chtí kolem skály hrají, ať mraky sebe tmavší závoj tkají, v němž blesk a hrom a vichrů vzteky hněvné: To nehne srdcem – ví, co ví, a věří, svou sílu právě podle bouře měří, klid jeho praví: Hřmi si, já jsem pevné!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

973. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Moře. (Jaroslav Vrchlický)
  2. VZPOMÍNKA NA MOŘE. (Antonín Klášterský)
  3. Když slunný duch tvůj s výše k zemi pluje, (Adolf Heyduk)
  4. V srdce zpátky. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Vyznání lásky. (Jan Evangelista Nečas)
  6. Romance-sonet. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V. POLIBKY. (Jaroslav Vrchlický)
  9. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  10. NIKDY SPÁT! (Jaroslav Vrchlický)