SLOKY.

Jaroslav Vrchlický

Svit luny na podlaze leží tak hustě, jak když stříbro sněží. Jak andělů rty dýší růže a slavík zpívá, co jen může. Vše hvězdy v klínu houpá voda a ve všem štěstí, mír a shoda. Tak čarovná noc jistě byla, když paní má se narodila. A mdlými pláčem perutěmi ji andělové nesli k zemi. Jak od leknínu v hloubi vodní zář luny, neodešli od ní. Jak lilje když se vůní chýlí, vím, jistě elf tam usnul bílý: Tak pohlednu-li na své dítě, vím, v duši anděl spí jí skrytě. Jas jeho křídel na ní leží tak hustě, jak když stříbro sněží.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

30. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  2. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  3. SEN O JARU POHLAVÍ (Antonín Sova)
  4. None (Karel Leger)
  5. VIII. Rosa padá. (František Táborský)
  6. Barkarola. (Jaroslav Vrchlický)
  7. U JEZERA. (Otakar Auředníček)
  8. MYRTÓ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. TICHO JITŘNÍ V LESE. (Kamil Berdych)
  10. DOJMY A NÁLADY (František Odvalil)