Lekníne bílý v předtuše smrti(X4f)
skláníš svou hlavu nade hlubiny(X5m)
kde stonek tenký za sebou vláčíš(X4f)
jako mé srdce vláčí mne v stíny(X5m)
Jeseně chladný dech tebe ovál(X4f)
hladinou temnou jež snívá tichá(X4f)
tajemným zvukem tklivě a jemně(X4f)
bol jakýs hýbá sténá a vzdychá(X4f)
Tužbo má tichá lekníne duše(X4f)
ve jejíž hloubi krátkýs čas květla(X4f)
čarovnou silou báječným vznětem(X4f)
jak hvězda nebe v náruč jí sletlá(X4f)
nezkveteš více na vlnách bolu(X4f)
v duše mé stinném zavátém hrobě(X4f)
přikryje sníh tě beznaděj žití(X4f)
a nové jaro nevzejde tobě(X4f)
Na vodách jako anděl smrti(J4f)
květ leknínu hle pluje(J3f)
a zimy dech jenž všecko drtí(J4f)
doň divě dme a duje(J3f)
A leknín svadlý hlavu kloní(J4f)
jak děva v těžkém hoři(J3f)
a v chvějnou stinnou vody toni(J4f)
se víc a více noří(J3f)
Tak v hloubku duše předtuch tlumy(J4f)
se snují jak stín v lada(J3f)
tak v zklamaného srdce rumy(J4f)
beznaděj děsná padá(J3f)
Ó lekníne ty květe bílý(J4f)
na vodách tůní tiše snící(J4f)
obraze touhy po níž pílí(J4f)
má duše blahem jásající(J4f)
co chladu jeseně a stínů noci vrhá(J6f)
se na tebe a něhou krásou tvojí mrhá(J6f)
Tak bolest barbar divý krutý(J4f)
do duše tichých samot chodí(J4f)
vzpomínek bičuje ji pruty(J4f)
a kácí vše jak bouře v lodi(J4f)
vln spoustou kotvu trhá plachty rve a stožár boří(J7f)
a s divou rozkoší vrak ztrhaný v hloub noří(J6f)
Houpá se leknín na vlnách(J4m)
květ sklání sněhobílý(J3f)
a ve vzduchu cos žaluje(J4m)
a ve vodě cos kvílí(J3f)
Houpá se leknín na vlnách(J4m)
chlad podzimní ho ničí(J3f)
a smutek starý neznámý(J4m)
mou duši poustevničí(J3f)
Z samé vláhy roste(T3f)
z tiché hlubé tůně(T3f)
podoben jsa hvězdě(T3f)
tajné boží runě(T3f)
Z samé vláhy roste(T3f)
a přec vadne vadne(T3f)
až té chladné smrti(T3f)
do objetí padne(T3f)
Tak i duše lidská(T3f)
středem slastí pluje(T3f)
a bol neznámý ji(T3f)
zvolna otravuje(T3f)
Vadne až uvadne(T3f)
neskane li náhle(T3f)
s nebes rosa lásky(T3f)
v její nitro spráhlé(T3f)