Reflexe historická při čtení kroniky Guadaguiniho o Arialdu z Milana.

Jaroslav Vrchlický

Je divno že i popela se li(J5f) když ulili kařovo lo(J5f) i popel se jim pl zničit chtělo(J5f) trům vržen v plen či v mořské skály(J5f) Pak teprve jim klid sny se zdály(J5f) tu hrděj svrchova vzpjali čelo(J5f) coelo tonantem kdy hlásalo lo(J5f) nad sšlapami lidstva idealy(J5f) To tradice jsou popela Však ta(J5f) i jiskry třeba v tom co zhasnout ly(J5f) své ma tradice a křivola(J5f) vždy dráhy zpět si najdou odkud hřměly(J5f) v triumfu proudu V snaze krátkozra(J5f) tu maličkost mudrci zapomněli(J5f)

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

214. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zbabělci. (Viktor Dyk)
  2. OTELLO. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  3. Akrobatka. (Antonín Sova)
  4. Clown. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Meditace o drožkáři. (Bohdan Kaminský)
  6. DIVADLO (Jan Opolský)
  7. CO PLATNO? (Jaroslav Vrchlický)
  8. X. Tutti quanti. (Jaroslav Vrchlický)
  9. XII. Causerie o dvou maskách. (Jaroslav Vrchlický)
  10. IRONIE (Beneš Grünwald)