Marivaudage.

Jaroslav Vrchlický

Smrt na vyhublé herce parkem jede a v graciésním trupu svého sklonu se astrám kloní dvorně na záhonu a jilmům v snětě hází mlhy šedé. Kol kamenné si lávky zvláště vede, ví dobře, v dešti slavičích jak tónů zde sedávali dva, jimž jako clonu přes chrpy očí pavouk sítě přede. Na střeše vížky hvízdá větrnička a skřípá žalně v dušičkovém vzduchu a od hřbitova zaznívá skřek sýčka. Balkonů uschlý břečťan, větrů hříčka, se třese v sotva slyšitelném ruchu a tluče v okenice, slepá víčka.

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

35. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V JESENI. (Josef Václav Sládek)
  2. AUTOPORTRÉT. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. CHRYSANTHÉMY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Ad astra! (František Táborský)
  5. Partenza. (Zikmund Winter)
  6. VE CHVÍLI APOTHEOSY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Podzimní motiv. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Podzimní. (Beneš Grünwald)
  9. Podzimní causerie. (Josef Svatopluk Machar)
  10. Fantasie o slzách. (Stanislav Mráz)