Sebevrahovi na jaře.

Jaroslav Vrchlický

Což ani úsměv májového nebe, ni petrklíč, kde ztuhla krůpěj zlata ze slunce v letu útlým stvolem jata, od chmurných břehů nezdržely tebe? Já neznal tě – leč lítost zlá mne střebe, po stopách tvého žití píseň chvátá, čím přetekla číš jeho vrchovatá a která ti ji podávala Hebe, že ani sestry slza, úsměv matky v té době, jíž zní píseň tvorstva plesně, kde nejlíp blouzní se za nocí světlých; kdy vše zní láskou, slavíka zpěv sladký kdy sklání hlavy v akaciích zkvětlých, tvůj revolver byl děsný sarkasm Vesně.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

1042. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vlasti. (Adolf Heyduk)
  2. LXIX. Úsměvné slunce (Adolf Heyduk)
  3. None (Adolf Heyduk)
  4. Paní nemám. (Adolf Heyduk)
  5. None (Adolf Heyduk)
  6. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  7. Mým písním. (Adolf Heyduk)
  8. I. V Bezkydách. (Josef Kalus)
  9. Labuť (Adolf Heyduk)
  10. Matčina píseň. (Adolf Heyduk)