Matčina píseň.

Adolf Heyduk

V mou padl duši dumající jak roztopený zlata kov, mé drahé matky, dávno spící, zvuk staré písně, prostých slov. A zní mi na rtech, zní mi v duši a nechce ustat nikterak, a chví se v ňadrech, v srdci buší a v slzy potápí mi zrak. A přec zas při ní volno je mi, jak k oblakům bych měl se vznést, snad vzkaz s andělů perutěmi mé matky z nadsvětí to jest.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

1094. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOMOVINĚ. (Karel Vojtěch Prokop)
  2. Vlasti. (Adolf Heyduk)
  3. Písně. (Adolf Heyduk)
  4. Různá křídla. (Adolf Heyduk)
  5. None (Adolf Heyduk)
  6. ZDROJE PÍSNÍ MÝCH... (Josef Kalus)
  7. Matce. (Adolf Heyduk)
  8. Družky duše. (Adolf Heyduk)
  9. SLOKY. (František Kvapil)
  10. 229. Mám býti sám? Žal ze všad ke mně kluše, (Adolf Heyduk)