Uklidnění.

Jaroslav Vrchlický

Tak nech svou hlavu vedle hlavy mojí. Kdos klepal. – Nech ho. – K čemu otvírati, jsem něhou znaven, skoro chtěl bych spáti, mně zdá se, anděl u mých skrání stojí. V Tvém pohledu se s láskou něha pojí. Vím všecko – čeho lze tu postrádati? O lesích sním, jež slední západ zlatí, nach plnou hrstí sype v černé chvoji. Tam kmen byl poražený, oloupaný, my na něm sedávali večer dlouho... les hořel západem jak štěstím tváře. Tam fantastická schodiště a brány, kdos po nich kráčel... Byla’s to ty, Touho? Já nevím, srdcem chví však Tvoje záře.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

1125. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  2. Ukolébavka. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Po přečtení listu, v němž mi vypravovala své sny. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  5. Šumavě. (Adolf Heyduk)
  6. PADALA HVĚZDA... (Antonín Klášterský)
  7. Milostná odeletta. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Sedmispáči. (Jaroslav Vrchlický)
  9. 3. Vím to! – lásku chceš, mé srdce, (Václav Bolemír Nebeský)
  10. Ballada, již jsem zpíval po krásném snu. (Jaroslav Vrchlický)