Samota.

Jaroslav Vrchlický

Tu myslím opuštěných vodních květů(J5f) jež samy mlčící se k tůni chýlí(J5f) tu horských štítů sněhu povlak bílý(J5f) kde netknut svítí od počátku světů(J5f) Ba ještě líp tu mrtvých chladných retů(J5f) když víko rakve z rukou těch kdo zbyli(J5f) nad tělem spadlo v rozloučení chvíli(J5f) kdy v skutku konec bouří vášní hnětu(J5f) Neb dokud cosi v hloubi duše hne se(J5f) co chce a touží v světlo křičí úpí(J5f) sám nejsi ani na moři ni v lese(J5f) Však z tebe tvoje samota když vzrůstá(J5f) když k všemu lhostejný jsi již a tupý(J5f) zvíš kterak pevná má ten polyp ústa(J5f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	14
Jamb:	14 (100 %)