Kredo samotáře.

Jaroslav Vrchlický

Kredo samotáře.
Víc mluví svět do mého odloučení, ba klíčovou se dírkou ke mně tře, já klnu mu, on v mojí krvi vře a triumfuje, když mním, že ho není. Mně často zdá se, ve půlnočním snění že mořem pluji sám na ledné kře, hnán větry jen a v jejich lehké hře že splývám v nic, jež rovno vykoupení. Však nechť má cesta pustá, břehy kolem zní paiany a žití plnou vřavou, jež v samotu mou jásá, křičí, volá... Já pluji sám i s nadějí i s bolem. Snad v protivě té s celou křičí slávou pud života, jemuž se neodolá... 123

Kniha Prchavé iluze a věčné pravdy (1904)
Autor Jaroslav Vrchlický