Kredo samotáře.

Jaroslav Vrchlický

Víc mluví svět do mého odloučení, ba klíčovou se dírkou ke mně tře, já klnu mu, on v mojí krvi vře a triumfuje, když mním, že ho není. Mně často zdá se, ve půlnočním snění že mořem pluji sám na ledné kře, hnán větry jen a v jejich lehké hře že splývám v nic, jež rovno vykoupení. Však nechť má cesta pustá, břehy kolem zní paiany a žití plnou vřavou, jež v samotu mou jásá, křičí, volá... Já pluji sám i s nadějí i s bolem. Snad v protivě té s celou křičí slávou pud života, jemuž se neodolá...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

227. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čekání na ženicha. (Šebestián Hněvkovský)
  2. Oslepený slavík. (Šebestián Hněvkovský)
  3. U rovu své milenky. (Šebestián Hněvkovský)
  4. báseň bez názvu (Šebestián Hněvkovský)
  5. Žalozpěv odkvetlé paní Maryánky, bývalé veleznámé šenkýřky u zamrzlé okenice v městě Kocourkově. (Karel Sudimír Šnajdr)
  6. báseň bez názvu (Šebestián Hněvkovský)
  7. 21. Ze všech synů, co jich koli vládný (Jan Kollár)
  8. 19. Sotvy že se smělší opováží (Jan Kollár)
  9. KRKONOŠSKÉ OVZDUŠÍ. (Irma Geisslová)
  10. Na Želku. (Šebestián Hněvkovský)