Čekání na ženicha.

Šebestián Hněvkovský

Vyšla již již zorní záře, V okno hledí papršky, Mílek chvátá přes vršky, Jaká radost jeho tváře Spatřit, jsoutě plné vnady, Hupky musím do ohrady. Má nest vůli k zasnoubení, Mnoho překážek již zmoh, Životem jest mi ten hoch; On mě nad jiné víc cení. Zajisté mě neopustí! Co to tamto v křoví šustí? Vítr jest to. – Něco šumí? – Jest to křišťálový tok! Zdál se to být jeho krok; On mě překvapovat umí. Nový hlahol něco šeptá! Tesknost se ni na to neptá. Což-li vůli nepřinese? Jinou-li si vyhledá? Ach, mně srdce usedá; Žít bych chtěla v trudu v lese, Jemu věrná do úmrtí; Myšlénka ta mysl drtí. Přichází již! – něco nese! Pozdvihuje vzhůru list! Snad již osud náš jest jist. Vůle-li to, zajdu v plese. Pospěš sem jen do náručí, Oči tvé mně radost ručí.

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

103. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kredo samotáře. (Jaroslav Vrchlický)
  2. 19. Sotvy že se smělší opováží (Jan Kollár)
  3. Oslepený slavík. (Šebestián Hněvkovský)
  4. 21. Ze všech synů, co jich koli vládný (Jan Kollár)
  5. Žalozpěv odkvetlé paní Maryánky, bývalé veleznámé šenkýřky u zamrzlé okenice v městě Kocourkově. (Karel Sudimír Šnajdr)
  6. None (Šebestián Hněvkovský)
  7. 234. Když sem takto s osudem já horce (Jan Kollár)
  8. None (Šebestián Hněvkovský)
  9. XLVI. Prostota. (František Matouš Klácel)
  10. Osud protivný. (Šebestián Hněvkovský)