234. Když sem takto s osudem já horce

Jan Kollár

Když sem takto s osudem já horce Nelítostivým se hašteřil, Milek za Veltavu naměřil Křídla a mne vedol k Daliborce; Tu mne očar hudby divotvorce Jakéhosi v uši udeřil, A když, aby se mi sdůvěřil, Kdo jest, prosím, on mi smutně to rce: Dalibor sem, naučil mne housti Mister nouze: a v tom ku zemi Z okna motouz pro almužnu spustí; Dav mu ji, ach! myslím rovnou mírou, Jako tebe nouze houslemi, Tak mne láska obdařila lyrou.

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

198. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Volení ženicha. (Šebestián Hněvkovský)
  2. Čekání na ženicha. (Šebestián Hněvkovský)
  3. None (Šebestián Hněvkovský)
  4. None (Šebestián Hněvkovský)
  5. Vztrh. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  6. Točník. (Šebestián Hněvkovský)
  7. Žalozpěv odkvetlé paní Maryánky, bývalé veleznámé šenkýřky u zamrzlé okenice v městě Kocourkově. (Karel Sudimír Šnajdr)
  8. Zpěvkyně. (Šebestián Hněvkovský)
  9. Na dětinství. (František Dobromysl Trnka)
  10. Dska zaslíbení Muzám, (Šebestián Hněvkovský)