Camoes.

Jaroslav Vrchlický

Camoes.
„Dál nes mne, vlno, vím, jsi plna zrady, leč musím dále, pokud pergamenu má ruka svitky třímá, v slanou pěnu se neskloní pod lstnými tvými spády. Víš, koho neseš slepá? Iliady kdys pěvec slepý slouchal moře stenu, měl jeho bouř za potlesk davu, cenu že slávy urval, snil, laur věčně mladý. V tom neklamal se. Já též neklamu se, vstříc pluje novým ústrkům a bídě, jak tebou v pýše velkých, v zhrdě, hnuse. A přece pluji dál kol příkrých tesů za hvězdou polární svou cestu řídě, vždyť nesmrtelnost v svojí pěsti nesu.“ 152

Kniha Prchavé iluze a věčné pravdy (1904)
Autor Jaroslav Vrchlický